Malé podobenství…
Jistému člověku se poštěstilo setkat se s Bohem. Chtěl té příležitosti co nejlépe využít a poznat to nejdůležitější. Proto se osmělil Boha poprosit:
– Dobrý Bože, rád bych viděl Ráj a Peklo.
Bůh ho vzal za ruku a zavedl ke dvojím dveřím. Jedny otevřel. Uviděli veliký, kulatý stůl s obrovskou nádobou uprostřed. Ta byla vrchovatě naplněna jídlem, které vonělo tak lákavě, že se až sbíhaly sliny.
Kolem stolu seděli lidé. Působili zcela vysíleným dojmem, jako nemocní. Umírali hlady. Každý z nich měl k ruce připevněnu lžíci s opravdu velmi, velmi dlouhou rukojetí. Jistě by pohodlně dosáhli do té velké nádoby a mohli by si nabrat jídlo, ale nedokázali by tu předlouhou lžíci přiložit k ústům. Pohled na jejich zbědovanost byl otřesný.
– Právě jsi viděl Peklo, řekl Bůh.
Šli ke druhým dveřím. Za nimi uviděli úplně stejný velikánský kulatý stůl se stejnou velikou nádobou naplněnou dobrým jídlem. Lidé kolem stolu byli dokonce úplně stejně vybaveni stejnými dlouhými lžícemi. Všichni však vypadali spokojení, sytí a šťastní.
– Já… tomu nerozumím, řekl člověk.
– Je to prosté, řekl Bůh. Ti lidé zde se naučili krmit jeden druhého. Tamti však myslí každý pouze na sebe.
Poučení: Peklo i Ráj jsou zařízeny stejně. Rozdíl se skrývá v nás.
Interview s Bohem
Škola andělů