Každý člověk by se měl naučit vážit si sám sebe. Co nám tahle často opakovaná věta vlastně říká? Že by každý měl bojovat o svoje štěstí a duševní klid. V našem článku se podíváme na sedm nejrozšířenějších škodlivých zvyků, které vás štěstí zbavují.
Na včerejšek jsem měl domluvenou schůzku se starou známou. Sešli jsme se v místní kavárně. Přišla s notebookem, protože mi chtěla ukázat své poslední práce. Věnuje se grafickému designu. Když jsme prohlíželi a komentovali jednotlivé objekty, notebook náhle vydal podezřelý zvuk, načež se na monitoru objevily jakési poblikávající pruhy. Pak se notebook vypnul. Co se stalo nám došlo, když ve vzduchu začaly být nepříjemně cítit přepálené kabely. Zvedl jsem notebook, abychom si ho pořádně prohlédli a rázem jsme pochopili příčinu problému. Spodek notebooku byl totálně mokrý. Hned za ním ležela převržená sklenice. Jak jsme tak zaníceně rozmlouvali a veškerou naši pozornost upoutával patnáctipalcový monitor, nevšimli jsme si, že jsme víkem notebooku převrhli sklenici s vodou, kterou nepozorný číšník opravdu moudře postavil těsně za něj, kde jsme neměli šanci ji uvidět.
Sedm zvyků, které nás obírají o štěstí
Když nám život připraví podobné nepříjemné překvapení, obvykle se naštveme a proklínáme celý svět. Ovšem – pomůže to nějak vyřešit nastalou situaci? Samozřejmě, že ne.
Moje známá zvedla ruce ke stropu a pronesla se širokým úsměvem: «Dneska ráno jsem to všecko zkopírovala na flešku, abych to měla zálohované! To mě pánbu osvítil!»
Její reakce, uznejte, že v té situaci opravdu dost nečekaná, mě strašně mile překvapila. Většina lidí, alespoň tedy většina těch, které znám, ztrácí sebeovládání pro úplné maličkosti. A tohle zas taková maličkost nebyla. Přesto však ta situace nesebrala mé známé úsměv z tváře a ona si evidentně nehodlala kazit zničeným nebo alespoň poškozeným notebookem den. Nic jí nemohlo zkazit náladu. «Tak ti ten zbytek ukážu jindy», prohlásila s úsměvem. A začala mi povídat o novinkách ve svém oboru.
Všichni bychom si měli osvojit jednoduchou pravdu: to, co nás zatěžuje emocionálním stresem a co nás táhne dolů, bychom vždycky měli umět nechat být. Stalo se, stalo. Můžu něco změnit? Ne. Ke zničenému notebooku nebudu přidávat zničené nervy nebo zkaženou náladu.
Chytit se nějaké nepříjemnosti a přemílat ji stále dokola se všemi jejími důsledky, okolnostmi a příčinami, k ničemu není. Život je plný nádherných, obdivuhodných okamžiků. Každý den nám přináší něco nového. Člověk nemůže ustrnout a zůstat stát na jednom místě. Všechny těžkosti je třeba překonávat s úsměvem a jít prostě dál. Souhlasíte?
Neunavuje vás už náhodou ten věčný boj se stereotypními problémy? Radím vám, dobře zbavte se škodlivých návyků. Na svých chybách se učte, ale nedělejte z nich téma nějakého dramatu, nedržte se jich, nechte je být, přestaňte na ně zkrátka myslet, jinak vás přemůžou a omotají šedivým závojem prosáklým nerudností, nenáladou a pasivitou.
Uvědomte si, že vaše jednání vás formuje. Utváří vás do podoby člověka, kterým se nakonec stanete. Zbavte se proto včas nedobrých návyků, které vám nedovolují normálně žít.
Pojďme se podívat na sedm těch nejrozšířenějších nedobrých zvyků, které člověka nenápadně, ale jistě obírají o štěstí, o normální, zajímavý a veselý obyčejný život. Jsem ochoten se vsadit, že možná jen jeden z nich, ale rozhodně některý ze seznamu byste u sebe při troše snahy najít mohli :)).
1. Necháváte se pohltit i těmi nejmenšími, nevýznamnými problémy
Vnitřní klid si uvnitř sebe vytvoříte, když se zhluboka nadechnete a rozhodnete se, že nedovolíte ani žádnému člověku, ani žádné nepříjemné situaci či příhodě, aby ovládli vaše emoce.
Když to řekneme jinak, platí, že to, jak se budete cítit, když se ocitnete v nějaké nepříjemné situaci, to jest jestli budete nešťastní nebo plní radosti a optimismu (v dlouhodobé perspektivě), záleží pouze na vašem postoji k ní, a ne na okolnostech. Když se pro něco naštvete, nemůže za to ten důvod, ale to, jak ho vy přijímáte. To nejdůležitější přitom je, že svůj vztah k tomu či onomu problému můžete kdykoli změnit.
Zkrátka se zhluboka nadechněte, změňte svůj vztah k tomu, co se děje nebo dělo a stres, hořkost či zklamání vás opustí.
2. Očekáváte, že den bude snadný a všechno bude probíhat tak, jak jste si to naplánovali
Pokud se nezabýváte úplně běžnými záležitostmi typu čištění zubů, váš den být snadný ani nemůže. Aby člověk dosáhl cíle, musí obvykle vynaložit maximální úsilí. Vaše dny mohou být příjemné a nic je nemusí kalit, počítejte však s tím, že nepředvídatelné překážky vznikají vždycky. Očekávání, že den bude snadný a všechno bude probíhat tak, jak jste si to naplánovali, vede jen ke zbytečným starostem a bolestem hlavy.
Když je člověk na konci svých dnů a mnoho času už mu nezbývá, na dny, kdy mu všechno šlo snadno a téměř samo, si ani nevzpomene. Avšak okamžiky, kdy dokázal překonat těžkosti a přes všechny nástrahy dosáhnout cíle, který si stanovil, ho v myšlenkách budou doprovázet věčně, protože tehdy v sobě našel sílu a dosáhl něčeho, co mu nejdříve připadalo nemožné.
Nečekejte, že vám všechno půjde snadno. Každý den vynakládejte co největší úsilí, abyste se přiblížili svému cíli. Překvapujte sami sebe vlastními schopnostmi.
3. Touha, aby všechno, o co se snažíme, bylo dokonalé
Jistěže každý z nás je v něčem tak trošku perfekcionista. Měli byste si nicméně uvědomit, že je to právě vaše zarytá touha provést věc co nejdokonaleji, co vám brání dosáhnout stanoveného cíle. Vemte na vědomí jako holý fakt, že ideál dokonalosti je nedostižnou iluzí a posedlost dokonalostí vám může úplně rozvrátit schopnost tvůrčím způsobem myslet. Budete přešlapovat celý život na místě a doprovázet vás bude věčná nespokojenost a stres. Perfekcionismus je protivný vašemu okolí a zbytečně vás vyčerpává. Je to cesta do pekel.
Pokud máte pocit, že přešlapujete na místě právě teď, dejte si pauzu a zamyslete se. Zamyslete se nad tím, jaký rozdíl je mezi usilovnou prací a perfekcionismem. Ve všem je třeba znát míru.
4. Neschopnost žít v přítomnosti
Nepřipadá vám někdy zvláštní, jak to vlastně v tom životě chodí? Člověk po něčem touží, pracuje, aby to získal, čeká, znovu pracuje, zase čeká – a tak dále až do nekonečna. V určitou chvíli propadá přesvědčení, že nikdy, nikdy, nikdy nemůže dosáhnout toho, oč usiluje, co si přeje, po čem touží. A potom, když konečně se mu dostane toho vytouženého a všechno skončí, přeje si jen jedno jediné – vrátit se zpátky do minulosti, do chvíle, kdy se něco v jeho životě změnilo.
Je tedy vůbec nějak možné vyhnout se onomu pocitu ztráty a naprostého zmatku? Ale ano, je. Je třeba žít v přítomnosti, být přítomen v každém okamžiku svého života. Právě teď a právě tady.
Jděte za svým cílem, směřujte za svými sny, zároveň si však vychutnávejte tu cestu k nim, všechno, čím musíte projít, když se snažíte něčeho dosáhnout. Každý svůj krok podnikejte s plným vědomím, že ho podnikáte, jinak sejdete z cesty. A někdy je to cesta plná výmolů. Pak budete všechno mít ještě stokrát těžší.
Jestliže však dokážete nechat plavat úvahy nad tím, co se musí a co by se eventuálně mohlo stát, zjistíte, že život je plný udivujících překvapení a radosti. Možná, že neprožijete přesně ten život, o kterém jste snili, zato však to bude život nepochybně bohatý a neuvěřitelně krásný.
Život je někdy věc složitá, ale člověk se nesmí dát. Změňte svůj život v cestu. Ať je to cesta zajímavá a zábavná a ať takovou zůstane až do konce. A vždycky musí platit jedno: nikdy o sobě ani o svých možnostech nepochybujte.
5. Podrýváte svou víru ve vlastní síly – stále opakujete, že se vám nic nepodaří, že nemáte zkušenosti, že neumíte to či ono atd…
Sebejistí lidé si vždycky dávají pozor na to, jaká slova vypustí z úst. Nikdy nepodrážejí nějakou svou snahu nejistými řečmi, ustrašeným vzhledem a nervózními úsměvy. Naučte se stát se jedním z nich. Člověk se může cítit nejistě, mohou v něm hlodat pochyby, zvláště, zkouší-li něco nového, ale nesmí to dát najevo. Něco takového si nesmí vůbec připustit. Protože on přece bude mít úspěch.
Rozdílný přístup si můžeme demonstrovat třeba na příkladu dvou začínajících blogerů, s nimiž jsem nedávno mluvil. Oba totiž navštěvují moje semináře.
První z nich mi řekl: «Jo, jsem bloger. Nedělám to sice dlouho, ale fakt mi to jde. Věnujete se taky józe a meditaci? Bezva! To se určitě budete chtít podívat na můj nový článek о probuzeném vědomí, který jsem zrovna dal na …»
Druhý z blogerů prohlásil: «Ano, mám svůj blog, ale víte, nejsem si tak docela jistý, že dělám všechno správně (nervózně se zasmál), teprv začínám. Nejspíš jsem s tím začal moc brzy, měl jsem se líp připravit … bla-bla-bla».
Co myslíte, čí blog bude více oblíbený? Kdo bude mít obrovské množství shlédnutí za měsíc, záplavu komentářů a repostů na sociálních sítítch?
Závěr: jestliže si přejete, aby vám něco vyšlo, podepřete své jednání pozitivními myšlenkami a slovy sugerujícími jistotu.
6. Čekáte, že jiní budou stejně hodní, laskaví a starostliví, jako jste vy
Drsná životní pravda zní: jestliže si myslíte, že lidé se k vám opravdu budou chovat tak, jako se chováte vy k nim, nevyhnutelně vás čeká zklamání. Všichni nemají tak dobré srdce, jako vy.
Což nic nemění na skutečnosti, že se máte k jiným chovat tak, jak byste si přáli, aby se oni chovali k vám. Tak už to bohužel v životě chodí… Ne každé přání se vyplní. A to je naprosto normální.
7. Uvykli jste životu v přesně vymezeném rámci
Často se snažíme mít pod kontrolou naprosto všechny aspekty svého života. Zkuste se zamyslet, zda má něco podobného naději na úspěch. Zda to má vůbec smysl. Čeho tím chcete dosáhnout? Stresu? Neurózy? Deprese? Radši se trochu uvolněte a občas si dopřejte jen si tak plout po proudu života. Zkoušejte nové věci, buďte kurážní a zvídaví. Když vybočíte z rámce obvyklosti, máte velkou naději zažít něco nového a zcela nečekaného.
Největší životní radosti člověka často potkají právě tehdy, když to ze všeho nejmíň očekává. Chcete-li v něčem dosáhnout úspěchu, vyškrtněte ze svého slovníku a vyřaďte ze života pojem dokonalosti. Nahraďte ho nekonečným a strhujícím procesem poznávání. Nikdy nepřestávejte snít a zkoumat svět, je to to nejkrásnější, co může člověka potkat.
Doslov
Ať se zabýváte čímkoli, nežijte včerejškem a nezanášejte svůj včerejší stres a starosti do dnešního dne. To, co už se stalo, nikdo změnit nedokáže. Může ho to však posílit a učinit rozhodnějším. Když chce mít člověk ve svých emocích jasno, musí se umět poučit ze všeho, co ho v životě potká. Tak se rodí moudrost, uvážlivost a jistota. Jen tak je možné se rozvíjet. Dveře do minulosti je třeba jednou provždy zavřít. Zhluboka se nadechněte a vykročte vstříc budoucnosti.
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>8 pastí vlastního rozumu na cestě za štěstím
Profesorka Loretta Graziano-Breuningová: Jak nastartovat štěstí
