Hygge aneb jak být šťastný

Hygge je dánský výraz pro pohodu a štěstí z všedních maličkostí i pro schopnost je pociťovat a užívat si jich.

Co vlastně znamená slovo «hygge»?

V psané dánštině se toto slovo poprvé objevilo na počátku XIX století. Pochází z germánského výrazu hyggja – myslet nebo cítit se spokojeně a také souvisí s norským termínem pro štěstí a blahobyt. Označuje atmosféru a pocity spojené s pohodou a štěstím. Podrobně o něm ve své knize «Hygge. Tajemství dánského štěstí» píše zakladatel a šéf dánského Institutu pro výzkum štěstí Meik Wiking.

V dánštině může «hygge» být jak slovesem, tak přídavným jménem (hyggelig(t) = ten, kdo má vlastnosti hygge). Dánové říkají: «To bude hyggeligt zase se sejít!», «Byl to hyggeligt večírek!», «Bylo moc hyggeligt tě potkat!», «Rád bych s tebou strávil nějaký čas hyggeligt».

«Hygge“ můžete přidat prakticky ke každému dánskému slovu. Například páteční večer je časem pro familiehygge a pohodlné a měkoučké vlněné ponožky jsou hyggesokker. Slovo „hygge“ je tedy podle Meika Wikinga slovem, které «se nepíše, ale cítí».

Proč právě Dánové zkoumají štěstí?

Podle toho, jak se jejich občané cítí šťastni, zaujímá Dánsko dlouhodobě první místo mezi evropskými zeměmi. Četné sociální průzkumy ukázaly, že Dánové se pokládají za ty nejšťastnější lidi. Štěstí je tedy v Dánsku domovem. S tím souvisí stále rostoucí počet zájemců o rozluštění záhady fenoménu hygge.

V Dánsku jsou běžné hygge-výpravy po parcích, kavárnách, náměstích a ulicích, kde se člověk může cítit šťastnější. V mnoha zemích rovněž vznikají kavárny a obchody ve stylu hygge. Jedna britská kolej dokonce pořádá kurs hygge.

Jak správně procítit hygge?

Meik Wiking píše, že hygge nespočívá ve věcech, to by byl jen povrchní pohled. Skrývá se spíš v atmosféře a pocitech. Nekonfliktní rodinná setkání bez hádek, bez pomluv, ústrků a vytahování, společná příprava jídla, pocit domova, blízkosti milovaných osob, klidu a míru, stavu, kdy se člověk cítí v dokonalém bezpečí a může si dopřát skutečné uvolnění.

Hygge je schopnost vážit si všedních radostí života a vychutnávat si přítomný okamžik. Rozpočet přitom může (a má) být velice skromný. Úměra je tu přesně nepřímá: čím více přepychu a lesku, tím menší je hygge. Šampaňské a ústřice snad vyjadřují mnohé, ale určitě ne hygge.

V Dánsku je velmi oblíbená píseň dánského národního pokladu Bennyho Andersena, člena slavné švédské skupiny ABBA, «Svanteho šťastný den». Její text vlastně není nic jiného než popis umění radovat se z obyčejných věcí, jako je časné ráno s červeným sluncem, šumící sprchou a horkou kávou.

Jaké jsou tedy příznaky hygge?

  • Chuť hygge je známá, příjemná a uklidňující. Když čaj, tak s medem, když pečivo, pak s chutnou polevou, když ragú, pak určitě s přídavkem vína nebo nějakého oblíbeného voňavého koření.
  • Zvuk hygge znamená praskání hořícího dřeva, které vystřeluje drobné jiskry. Zvuky, které člověk slyší jenom v tichu: jemné pleskání dešťových kapek na římse, šum větru za oknem, tajemný dech stromů v nočním lese, vrzání prken pokrývajících podlahu. Mohou to být jakékoli zvuky, třeba i dunění hromu, pokud jste přitom doma a v útulném bezpečí.
  • Vůně hygge je taková, která má schopnost přenést nás tam, kde nám bylo dobře, kde jsme se cítili bezpečně a útulně. Vůně šeříku, vanilkového pečiva, vůně dřevěného nábytku, vánočního stromečku nebo maminčina parfému.
  • Doteky hygge jsou příjemné pocity, které člověk zakouší, když přejede prsty po měkké srsti, když si zahřívá dlaně horkým porcelánovým hrnkem, když se dotýká desky starého dřevěného stolu.
  • Vidět hygge můžeme, když se díváme na syté přírodní barvy, když pozorujeme pomalé a přirozené pohyby – například plameny ohně táboráku, padající sněhové vločky anebo kapky deště stékající po okenním skle.

A jak se stát šťastným?

Ztlumte světlo a zapalte svíčky. Důležitou součástí receptů na hygge jsou zapálené svíce. Nikoli náhodou v překladu z dánštiny člověk, který zkazí každou radost je ten, «kdo sfoukává svíčky». Podle názoru Dánů je tím nejjednodušším způsobem, jak vytvořit hygge, právě zapálení několika «živých ohýnků». Institutu pro výzkum štěstí sdělilo 28 procent dotazovaných obyvatel země, že to dělají každý den. Třetina Dánů přitom zapaluje najednou více než pět svíček.

Dalším způsobem je příjemné osvětlení. Téměř polovina roku v Dánsku proprší. K vytvoření pocitu útulnosti a tepla Dánové ve svých domovech vytvářejí světelné ostrovy. Lampy by přitom měly ideálně vyzařovat teplé, jantarově zbarvené světlo.

Útulný koutek

Hyggekrog, to je útulné místo v kuchyni nebo obýváku, kde se dá příjemně a v pohodlí trávit čas. Podobné místo má většina Dánů. Někteří makléři ho přímo uvádějí jako zvláštní výhodu při prodeji realit.

K vytvoření takového místa se skvěle hodí široký parapet, kam se dá naskládat množství měkkých polštářků a plédů. Po večerech tam člověk může popíjet kávu, pozorovat vločky kroužící za oknem a číst knihy.

Setkávání s přáteli

Dánský recept na štěstí je poměrně jednoduchý: je třeba dodržovat zdravou rovnováhu mezi prací a osobním životem. Čas strávený s přáteli je velmi důležitou součástí hygge. Je to jedna z vůbec nejdůležitějších součástí štěstí jako takového.

Jak uvádí Meik Wiking, 78 procent Dánů se alespoň jednou týdně setkává s přáteli, rodinou nebo kolegy z práce. Téměř 60 procent Dánů pak má za to, že nejlepší je hygge ve společnosti tří-čtyř lidí. Setkání přátel jsou plná vzájemné péče a klidu. Panuje tu rovnoprávnost. Nikdo na sebe nestrhává pozornost, nikdo se nepokouší hrát vůdčí roli. Hosté pomáhají hostiteli připravit jídlo, prostřít stůl, všechno uklidit. V této nenucené atmosféře se člověk může zcela uvolnit a být sám sebou. Je to jedna velká zóna komfortu, v níž je dobře všem.

Aby se více sblížili, pěstují lidé společné vzpomínky a tradice, které jejich malé společenství ještě více semknou. Scházejí se třeba každou první neděli v měsíci a hrají stolní hry, v první letní den určitě jedou někam na piknik, ať je jaké chce počasí, a tak podobně.

Dobré jídlo

Hygge a diety určitě nejdou dohromady. Člověk se musí trochu hýčkat, proto je třeba občas couvnout od zásad zdravé výživy. Zákusky, káva, horká čokoláda, husté kakao a čerstvě upečené koláčky, to je hygge. Zatímco zelný salát už tak moc hygge není.

Veškerá podstata spočívá v sladkosti zakázaného ovoce. To však nesmí být příliš drahé a rafinované. Určitě je víc hygge popcorn a doma dělané ragú než foie gras nebo večeře v drahé restauraci.

Štěstí se nedá koupit, můžeme si však koupit něco dobrého, a to je skoro to samé. Alespoň náš mozek si to myslí – říká Meik Wiking. Ovšem pamatujte, že přejíst se už není hygge.

     
Oblékejte se přirozeně

Dánové mají talent oblékat se stylově a přitom nenuceně. Také to je hygge.

Jak toho dosáhnout? Kupte si velikánskou šálu (což přijde vhod každému v kterémkoli ročním období), vytvořte objemný vršek ( tlustý, ručně pletený svetr nebo kardigan), učešte jednoduchý účes, noste vrstevnaté oblečení (v Dánsku je to velmi aktuální, protože počasí se může změnit i několikrát během jediného dne).

V Evropě je populární dánské pořekadlo: „Neexistuje špatné počasí, existuje pouze nevhodné oblečení“.

Kupte si pléd, porcelánový hrnek nebo starou židli

Sedm z deseti Dánů se domnívá, že hygge nejčastěji vzniká doma. Je k tomu třeba vytvořit v rámci domova útulné pohodlí. Kromě útulného koutku vytváří hygge krb, dřevěné předměty nebo věci ve stylu vintage, knihy, plédy a polštáře, jakékoli na dotek příjemné věci, keramika a porcelán.

Meik Wiking radí mít po ruce soupravu «první pomoci hygge», která člověku pomůže uvolnit se a obnovit duševní rovnováhu. Patří do ní svíčky, trocha kvalitní dobré čokolády, oblíbený čaj nebo káva, kniha, film nebo seriál, džem, pár teplých vlněných ponožek, svetr, pěkný poznámkový sešit, příjemný měkký pléd, hudba a album s fotkami, které si rádi prohlížíte.

=========
37 povinných pravidel etikety 21. století
Vaše podvědomí ví VŠECHNO

Více pro dobrou náladu: