Efekt «nepřenosného zrcadla»

Jedním z důvodů napětí a vzájemné podrážděnosti v rodině se může stát efekt psychology označovaný jako «zrcadlo». Nejčastěji k němu dochází mezi rodiči a dětmi, vzácný však není ani ve vzájemných vztazích dospělých.

Například:

Žena s veškerou možnou pílí pracuje, zatímco muž nevyvíjí úsilí ani poloviční: “Jak se můžeš takhle flákat, když potřebujeme vydělávat peníze?!”

Otec je cílevědomý, úspěšný člověk, jeho syn se bez síle a laxně potlouká od ničeho k ničemu: “Co dobrého může být na tom o nic se nesnažit?!”

Matka udržuje v domě vzorný pořádek a čistotu, zato dcera má ve svém pokoji svinčík: “Proboha, jak můžeš žít v takovém nepořádku?!”

Rodiče vždycky pilně studovali, zatím co jejich děti navštěvují školu s velkou neochotou: “Jak někdo může být takový lempl bez sebemenšího smyslu pro povinnost?!”

Tady se nabízí otázka: proč vlastně člověk někdy až opravdu bolestně reaguje na nenáležité chování jiných lidí? Odpověď je jednoduchá a trochu překvapivá. Přece proto, že sám by se chtěl chovat taky tak, jenomže si netroufá.

Nejčastěji však zůstává tento motiv jeho postoje, pravá příčina, pro kterou tak reaguje, skryt. Se vší upřímností se domnívá, že «Takhle se chovat, tohleto dělat, to se nesmí! To je špatné!»


To je také důvod, pro který se sám chová správně a dělá, co se dělat má. No a ti, kdo se tak nechovají a nejednají, ho samozřejmě štvou.

Toto “zrcadlo” je podvědomou projekcí vlastní zakázané touhy do jiného člověka. Když si všimneme podobného nepřijatelného chování u jiných, vyvolá to v nás nepochopitelnou a přehnanou negativní reakci.

Řečeno úplně krátce: «Nezlob se na zrcadlo, máš-li křivou hubu!», jak praví ruské přísloví citované Gogolem. V našem případě však, «zrcadlo» neukazuje křivou hubu, ale to, co člověk sám sobě odmítá přiznat.

Jak máme rozpoznat, že příčinou silné negativní reakce je právě «zrcadlo»?

  1. U lidí, které známe jen málo, to na první pohled poznáme jen těžko, takže nijak nespěchejte s nějakým nálepkováním.
  2. Jde-li ovšem o člověka blízkého, jsou členové rodiny samozřejmě schopni uvést témata nebo chování, na které reaguje zvláště prudce. V takových chvílích chrlí všelijaká «se musí», «jsi povinen», «správně», přičemž následky «nesprávného jednání» dramaticky zveličuje. Toto jsou reakce, jimž je třeba věnovat pozornost.
  3. A pokud snad z něčeho takového podezíráte sami sebe… Odhalit podobné procesy v sobě samém není zas tak jednoduché. Právě proto jsou skryty v podvědomí, aby si je člověk nemohl tak snadno uvědomit. Působí tu silné obranné reakce, které nepříjemný poznatek zkreslují. Všimnout si a pozorovat podobné projevy je opravdu mnohem snazší pro nezúčastněnou osobu. Jestliže však něco podobného u sebe zjistíte, ať už přece jenom sami nebo s něčí pomocí, pracovat na sobě a změnit to můžete docela jistě.

=========
Na co nechceme myslet, ale měli bychom
O svém životě rozhodujte bez kompromisů. Jinak budete dělat to, co chtějí jiní.