Deset jednoduchých pravidel efektivního života

1. Nedělejte ukvapené závěry

Tenhle zvyk může život zkomplikovat dvěma způsoby. Za prvé, máme zato, že víme, co se stane, proto vypínáme pozornost a začínáme jednat na základě tohoto svého předpokladu. Lidské předpovědi však jsou většinou dost k ničemu. Většina předpokladů nevyjde a z toho plyne, že také jejich jednání nepovede, kam má.

Druhou stranou tohoto zvyku je přesvědčení, že umíme číst lidské myšlenky, takže víme, proč jiní lidé dělají to, co dělají, nebo co si myslí a proč. To je opět k ničemu, zcela zásadním způsobem. Právě tato hloupost ničí vztahy jako žádná jiná.

2. Nedramatizujte

Mnozí lidé nafukují drobné nezdary do smrtelně nebezpečných rozměrů a také na ně odpovídajícím způsobem reagují. Proč to dělají? Kdo ví. Možná aby vypadali a cítili se významnější. V každém případě je to stejné hloupé jako škodlivé.

3. Nevymýšlejte pravidla

Velká část všech těch „je třeba“ a „musím“, s nimiž operujete, je naprosto k ničemu. Všechno, co vám poskytují, je nervozita a pocit viny. K čemu? Dodržováním takových vybájených pravidel leda zatěžujete svůj mozek zbytečnými překážkami a dětinskými návyky. Pokud se pokoušíte je uplatnit na jiné, měníte se v odstrašujícího suchara nebo sebejistého fanatika.

4. Vyhněte se stereotypům a nálepkování

Slova, která používáte, vás mohou podrazit. Negativní a kritický jazyk plodí stejné myšlení. Když se snažíte věci vtěsnat do určitých pevných kategorií, přestáváte vnímat jejich skutečný význam. Tím limitujete své vlastní myšlení až na úroveň totální nevýkonnosti.

5. Nebuďte perfekcionista

Život není jen černý nebo bílý. Neplatí „Všechno nebo nic“. „Dostatečně“ znamená ve většině případů právě „dostatečně“. Budete-li hledat ideální práci, nejspíš ji nikdy nenajdete. A všechny ostatní vám budou připadat horší, než ve skutečnosti jsou. Perfekcionimus je mentální porucha, která vám nedovolí radovat se a vždycky znovu vás požene hledat něco, co neexistuje.

6. Nezobecňujte

Jeden dva nezdary ještě nejsou důkazem naprostého fiaska. Stejně tak náhodný triumf z vás nedělá génia. Jediná událost, nebo dvě či tři neznamenají vždcky setrvalou tendenci. Věci jsou většinou tím, čím se zdají být a ničím více.

7. Neberte si příliš k srdci…

Většina lidí, a to včetně vašich přátel a kolegů, na vás 99 procent svého času nemyslí, ani se o vás nestará. Lidé z vaší firmy, nebo ve vašem sousedství o vás nemuseli vůbec nikdy slyšet. A vlastně ani nechtějí slyšet. Životní vzlety a pády, srdečnost i lhostejnost jiných lidí nemají k vám osobně žádný vztah.

8. Nedejte na emoce

To, co cítíte, není vždycky přesným ukazatelem toho, co se doopravdy děje. Fakt, že něco pociťujete, ještě neznamená, že je to pravda. Někdy je zdrojem emocí únava, hlad, podrážděnost, nebo obyčejná rýma. Ať se cítíte dobře nebo špatně, budoucnost to neovlivní. City mohou být pravé, ale nikoli pravdivé.

9. Nepodléhejte apatii

Trénujte optimismus. Budete-li v životě a v práci očekávat špatné věci, skutečně se s nimi shledáte. Negativní naladění je úplně stejné, jako pohled na svět přes zkreslující, špinavé brýle. Je až ohromující, jak člověk dokáže vidět něco, co není, čistě proto, že to hledá. Samozřejmě, pokud hledáte pozitiva, najdete je podle stejného modelu.

10. Nežijte minulostí

Tato rada je nejdůležitější ze všech: zapomeňte a žijte dál. Nejvíce zloby, zklamání, neštěstí a zoufalství na tomto světě pochází od lidí, kteří se drží minulých křivd a problémů. Čím více si je v mysli budete převracet, tím větší se vám budou zdát, a tím hůř se budete cítit. Zapomeňte na ně a žijte dál. Když to dokážete, zbavíte minulost schopnosti vás zraňovat.