Je toho hodně, co nemáme…

… a ani to nepotřebujeme.

Tuhle se mi moc líbil jeden psycholog.

Řekl opravdu moc dobrou věc dámě, která s hořkostí vypočítávala, co všechno nemá.

Nemá prý žádné opravdové přátele. A nemá dobrý plat. Nemá ani slušné auto. Byt, který by za něco stál, také nemá. Mládí je taky pryč. A nemá už ani naději, že tohle všechno někdy bude mít.

A takový kulaťoučký, příjemný psycholog s bradkou si poupravil brýle a dobromyslně jí povídá: „Jistěže, je spousta toho, co nemáte. V tom seznamu by se dalo ještě pokračovat. Třeba těžkou nevyléčitelnou nemoc nemáte. Miliónové dluhy nemáte. Odpovědnost za někoho, například za nemocného příbuzného nebo nějakého seniora s demencí. Ani hrb na zádech nemáte. Invaliditu nemáte. Hodně je toho, co nemáte. A když si sepíšete všechno, co nemáte, hned se vám zvedne nálada. A objeví se naděje, že tohle všechno nejenom nemáte, ale ani mít nebudete.“

Dáma poslouchala, dala si to v duchu všechno dohromady – a usmála se.

Takže ano, je toho hodně, co nemáme. A ani to nepotřebujeme. Na všechno ostatní si můžeme vydělat, můžeme to nějak vylepšit, něco můžeme dostat darem nebo se bez toho zkrátka dočasně obejít. Nic tak hrozného se nám neděje. Hlavní je, že jsme živí a zdraví. A že naši blízcí jsou živí a zdraví. A že se neděje nic zlého. A už to samo o sobě je dobré. Takhle je třeba začít vypočítávat všechno to, co nemáme…

Anna Kiryanová