Existují tři stádia rozvoje duše. Poznat je můžeme podle lidské řeči. Zkrátka podle toho, jak kdo mluví.
Člověk může být velmi pohledný, pěkně a elegantně oblečený. Nebo může chodit oblečený jen skromně a žádnou velkou krásou neupoutávat. To jsou jen povrchní dojmy, nic podle toho nepoznáme. Sotva však někdo promluví, je jasné, jakou má duši. Úroveň rozvoje lidské duše se projevuje tím, jak člověk mluví.
V tom nejvyšším stádiu rozvoje duše je obvykle řeč klidná a nijak hlasitá. Srozumitelná a jasná. Člověk používá šetrné, umírněné výrazy. V jeho řeči je mnoho metafor a přirovnání, je zajímavá a poutavá. Takový člověk nikoho neuráží a nikoho se nedotkne. Vyhýbá se hrubostem a expresivním výrazům, i když mluví pravdivě. Je mu vlastní smysl pro humor, směje se však nejčastěji sám sobě, když něco humorného vypráví. Po rozmluvě s podobným člověkem v nás přetrvává příjemný pocit jako po poslechu dobré hudby nebo jako kdybychom právě viděli pěkný film. Dozvíme se něco nového a vnitřně se zklidníme. Jako by nám ten člověk svými slovy dodával sílu. Tento typ lidí je však také velmi citlivý. Jestliže někdo v jejich přítomnosti někoho pomlouvá nebo hrubě nadává, dělá se jim doslova fyzicky špatně. Je jim zkrátka zle. Mohou dokonce onemocnět
Ve druhém stádiu rozvoje duše je lidská řeč aktivní a plná energie. Někdy až příliš. Tento člověk může mluvit na různá témata, nejčastěji však mluví o penězích, politice, osobních vztazích a o zdraví. Vyslovuje své soudy, má sklon zavrhovat cizí návrhy a odmítat právo na ně. Má rád vtipy, zvláště pak vtipy, které míří na jiné lidi. Ty mu připadají zvláště povedené. Má sklon kritizovat, ale kritiku na svou vlastní adresu nesnáší, snadno se pro ni rozčílí a začíná nadávat. Bez problémů rozpráví o sexu a jiných výsostně osobních záležitostech. Po rozmluvě s ním se cítíte unavení, i když zpočátku vám třeba rozhovor připadal i zajímavý, ale bylo toho všeho nějak moc… hlava vám jde ze všech těch řečí kolem…
Nejnižší stádium rozvoje duše znamená hrubou řeč a vulgaritu. Takový člověk těžce shledává slova pokud chce něco vypravovat, protože slovní zásobu má ubohou. Nadává ovšem virtuózně, takových výrazů má nepřeberně. Jeho humor je spojen s tématy smrti a násilí, nevěry a sexu. Podobných historek zná tento typ nemálo. Ustavičně někoho odsuzuje, šíří drby a pomluvy, intrikuje. Jeho řeč je plná závisti a zloby, nespokojenosti a stížností. Stačí, že otevře ústa a v místnosti to nepěkně zavane. Být někomu podobnému nablízku je jen velmi těžko snesitelné.
To jsou tři stádia rozvoje lidské duše, která snadno odhadneme podle řeči.
I my sami můžeme přecházet z jednoho stádia ke druhému, dokonce i v průběhu jediného dne. Pamatujte však, že čím častěji člověk klesá do třetího, nejnižšího stádia, tím těžší je pro něj se vracet. Klesnout je velice snadné. Velice snadné je také přijít o vlastní mysl, o to, v čem byl člověk vychován, i o svou vlastní duši.
Lidé ve vysokém stádiu rozvoje duše svou řečí doslova léčí. Lidé ve stádiu nejnižším ostatní ubíjejí a roznášejí nákazu své nečistoty. Ti první žijí dlouho a zřídka bývají nemocní, to je známá skutečnost. Jejich řeč nejenom léčí jiné, má také sebeléčivé schopnosti. Je tedy lepší se rozvíjet a stoupat po schodišti vzhůru. Po schodišti ušlechtilé řeči a správných slov. Abychom stoupali ke zdraví a dlouhému věku…
Sebezdokonalování jako životní styl
Dobro v našem nitru