Mladé děvče přišlo za svým otcem: Jsem tak unavená, otče, můj život je tak těžký, samé těžkosti a problémy, pořád jen plavu proti proudu a už nemám sílu. Co mám dělat?
Místo odpovědi vzal otec 3 stejné hrnce s vodou a postavil je na oheň. Do jednoho vložil mrkev, do druhého vejce a do třetího nasypal zrnka kávy..
Po nějaké chvíli vyndal mrkev a vejce a ze třetího hrnce nalil do šálku kávu.
Co se změnilo?, zeptal se dcery.
Vejce a mrkev jsou uvařené, zrnka kávy se rozpustila ve vodě…, řekla.
Ne, ne, dcerko, to jen při povrchním pohledu na věc. Podívej se, tvrdá mrkev ve vařící vodě změkla, je teď měkká a poddajná. A křehké a tekuté vejce se stalo tvrdým. Zvnějšku se nijak nezměnily, změnily jen svou strukturu pod vlivem stejných nepříznivých podmínek – vařící vody.
Stejně tak lidé – ti silní se mohou vnitřně rozklížit a stát se slabochy tam, kde křehcí a jemní lidé ztvrdnou a zpevní…
A co ta káva?, ptala se dcera.
To je to vůbec nejzajímavější!
Zrnka kávy se v nepřátelském prostředí úplně rozpustila a změnila ji – změnila vařící vodu ve velkolepý aromatický nápoj. Existují zvláštní lidé, kteří se pod vlivem okolností nemění. Naopak sami změní okolnosti v něco nového, krásného a získávají přitom ze situace užitek a poznání…
Vyvolávač deště – příběh k zamyšlení
Nejlepší učitelka v mém životě