9 vět, které moudří lidé v rozhovoru nikdy nepoužijí

Některá na první pohled úplně nevinně znějící slova mohou vést k velice nepříjemným následkům…

Asi každému z nás se už stalo, že použil nějaké slovo či větu, které jejich adresát přijal úplně jinak, než jak jsme je mysleli. Na první pohled nevinně znějící slova mohou občas způsobit velmi nepříjemné důsledky. Je to podobný pocit, jako kdyby vás někdo nečekaně uhodil do břicha.

Občas takhle někdo „ujede“ proto, že sám zkrátka a dobře ne tak zcela přesně chápe smysl věty, kterou pronesl. Aby ho pochopit dokázal, musel by vládnout dovednostmi spojenými se sociální inteligencí. Tou se rozumí schopnost vycítit emoce lidí kolem sebe, umění brát ohled na jejich životní zkušenost a každodenní činnost, taktní a umírněné jednání. Sociální inteligenci lze samozřejmě trénovat a mnoha dovednostem s ní spojeným se můžete naučit. Je to také záležitost praxe.

Společnost TalentSmart se zabývala podrobným výzkumem sociální inteligence a v jeho rámci provedla testování více než půl milionu lidí. Na základě výsledků dospěli pracovníci Talent Smartu k závěru, že mnoho lidí dovednostmi spojenými se sociální inteligencí prostě nevládne.

Proč tomu tak je? Například pokud jde o rozhovor, platí, že v jeho průběhu většina lidí myslí pouze na to, co říci dál. Jako kdyby úplně zapomněli na člověka, s nímž mluví.

A v tom je celý problém. Lidé jsou složité bytosti. Pokud tedy nevěnujete spolubesedníkovi veškerou svoji pozornost, nemůžete se těšit nadějí, že mu dokážete porozumět.

Celé kouzlo sociálních dovedností spočívá v jejich jednoduchosti. Už docela nevelké úpravy obvyklého způsobu komunikace se mimořádně příznivě projeví na kvalitě vašich vztahů s lidmi okolo vás.

Existují některé věty, kterým se lidé s vysokou úrovní sociální inteligence v rozhovoru snaží vyhnout. Dále uvádíme devět vět, kterými byste se mohli partnera v rozhovoru dotknout, jakkoli jste to naprosto neměli v úmyslu.

1. „Vypadáš unaveně.“

Pobyt ve společnosti unaveného člověka není právě příjemným trávením času. Takový člověk má utrápený vzhled, zakouší těžkosti při pokusech soustředit se a je docela možné, že je nabručený a nevrlý. Věta „Vypadáš unaveně“ tohle všechno zahrnuje a není vyloučeno, že naznačuje ještě něco horšího.

Raději se tedy této větě vyhněte. Lepší je se prostě zeptat: „Jsi v pořádku?“

Většina lidí přitom větu „Vypadáš unaveně.“ pronáší s těmi nejlepšími úmysly. Chtějí právě jen vědět, jestli je dotyčný v pořádku. Položte tedy otázku přímo a nevycházejte z nějakých svých více či méně pravděpodobných předpokladů. V takovém případě je daleko pravděpodobnější, že bude dotyčný reagovat otevřeně a podělí se s vámi o to, co se děje. Krom toho – a to je velmi důležité – nebudete v jeho očích vypadat jako hrubián. Pochopí, že vám prostě dělá starosti jeho stav.

2. „Skvělé! Shodil/a jsi spoustu kilogramů!“

Tohle je další typická věta pronášená v dobrém úmyslu, vedená snahou složit někomu poklonu. Nicméně však bohužel zavání negativitou. Zdůrazňuje totiž, že dotyčný byl před nějakou dobou velmi otylý a vypadal nepřitažlivě.

Této větě se rozhodně vyhněte. Místo ní použijte jednoduché konstatování: „Vypadáš prostě úžasně!“

V tomto případě je všechno naprosto jasné. Vyhnete se srovnávání, jak dotyčná osoba vypadala před časem a jak vypadá dnes.

Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>



3. „Stejně si tě nezasloužil/a.“

Někdo může mít problémy ve vztahu, nebo se mu vztah už rozpadá. Uvedená věta může být myšlena dobře, ve skutečnosti však dotyčnému říká, že hned na počátku si vybral špatně nebo se dopustil jiné podobné chyby.

Této větě se vyhněte. Mnohem vhodnější je říci: „Ani neví, jak mnoho ztratil.“

Tato věta neobsahuje žádnou kritiku. Je pozitivní a dotyčnému vyjadřuje jak vaši podporu, tak váš respekt.

4. „Ty vždycky…“ nebo „Ty nikdy ne…“

Lidé jsou různí. Dokonce velmi odlišní. Z toho ovšem plyne, že nemá žádný smysl pokoušet se je nacpat do nějakého jednotícího rámce. Podobně uvozované věty signalizují, že ten, komu jsou adresovány, je nucen se před vámi nějakým způsobem hájit. Proto už předem odhaduje smysl slov, která budou následovat. A to je moc špatné, protože podobné věty jsou obvykle pronášeny, když je řeč o něčem skutečně důležitém.

Takovým větám se tedy rozhodně vyhněte. Raději prostě řekněte, co nesprávného dotyčný podle vašeho názoru udělal.

A opírejte se přitom o konkrétní fakta. Pokud je problém v chování dotyčného, můžete to naznačit pomocí vět podobných těmto: „Zdá se, že to děláš dost často…“ nebo „Tohle děláš dost často, toho si člověk nemůže nevšimnout…“

5. „Na svůj věk vypadáš fantasticky.“

Tato zdánlivá poklona je všechno možné, jenom ne kompliment. Odkaz na věk jejího adresáta se tu stává jakýmsi svérázným měřítkem vzhledu. Něco podobného je však vždycky nepřijatelné a působí to velice hrubě. Nikdo netouží být ujišťován, že na to, že je profesionálním sportovcem, je docela chytrý. A lidé vyššího věku zcela jistě nechtějí slyšet, že na svůj věk vypadají opravdu skvěle. Mají-li nějakou takovou touhu, pak by nejspíš rádi docela obyčejně slyšeli, že jim to pálí a jsou krásně štíhlí.

Takže vyřaďte podobné „poklony“ ze svého slovníku. Lepší je jednoduše konstatovat: „Vypadáš moc pěkně! Sluší ti to!“

Opět prosté, jednoduché věty. Upřímná poklona zkrátka není založena na jakémkoli srovnávání.

6. „Jak už jsem říkal/a…“

Každý z nás čas od času na něco zapomene. Věta typu té, kterou zde uvádíme, naznačuje, že vás pohoršuje nezbytnost zopakovat to, co už jste jednou říkali – ať teď, před deseti minutami nebo někdy dřív. A zároveň uráží toho, komu je určena a koho zajímá váš názor.

Jestliže vás pohoršuje nezbytnost opakovat něco, co už jste řekli, ledacos to o vás také vypovídá. Například to, že nemáte právě velkou sebedůvěru, nebo že se naopak pokládáte za něco lepšího než jsou ostatní – platí obě možnosti.

Tuto větu proto nepoužívejte. A pokud už ji snad náhodou pronesete, pokuste se to nějak napravit.

Zkuste najít způsob jak své myšlenky vysvětlit srozumitelněji, stručněji a jasněji, tak, aby se snáz vštípily do paměti. Zformulujte je jinak, aby si ten druhý mohl snáz zapamatovat, co jste říkali.

Test životní rovnováhy ZDARMA >>>



7. „Hodně štěstí.“

Přání poněkud nejednoznačné. Aby bylo jasno – určitě není nic špatného na tom, popřát někomu hodně štěstí. Ale přece jen – dalo by se to udělat způsobem mnohem vhodnějším. Když někomu popřejete hodně štěstí, jako byste tím říkali, že úspěch dotyčného člověka závisí výlučně na tom, jak moc mu bude štěstí přát.

Je proto lepší říci: „Vím, že máš všechny předpoklady k tomu, abys uspěl/a.“

Je to mnohem lepší, než prostě jen popřát štěstí. Tato věta dává najevo přesvědčení, že dotyčný má všechny nezbytné dovednosti k tomu, aby dosáhl svého cíle. Může mu dodat víc sebejistoty a posílit jeho přesvědčení o vlastních schopnostech. Zcela jistě si zapamatuje, že právě vy jste mu tohle řekli.

8. „To si musíš rozhodnout sám/a“ nebo „Jak chceš“.

No ano, vám konec konců opravdu může být všechno jedno. Jenomže pro člověka, který se vás na něco ptá, je velmi důležité uslyšet váš názor. Jinak by vám přece žádnou otázku nekladl.

Neříkejte věty tohoto druhu. Lepší je říci: „Já nejsem žádný odborník, ale zdá se, že by se nad tím dalo ještě přemýšlet. Například…“

Když vyslovíte svůj názor aniž byste se stavěli na něčí stranu, dáte především najevo, že ten, kdo se ptá, vám není lhostejný. Jednat jinak je nejen nevhodné, ale velmi necitlivé.

9. „“Já aspoň nikdy ne…“

Takto bývají uvozovány věty, které jsou svého druhu agresivním způsobem snahy přenést pozornost z jedné věci na jinou. Nejčastěji z vaší chyby na nějakou minulou chybu vašeho partnera. Příznačné je, že ona minulá chyba se obvykle žádným způsobem netýká přítomné situace. Nehledě na to, že tu minulou chybu jste už dávno měli partnerovi prominout. Celý tento způsob má v sobě něco nezralého, připomínajícího léta dospívání.

Podobným „argumentům“ se zdaleka vyhněte. Vhodnější je úplně jednoduché – a věřme, že upřímné: „Je mi to líto“, „Promiň“ nebo „Odpusť“.

Uznat svou chybu je ta nejlepší cesta ke klidnému posouzení věcí, k objektivnímu pohledu na problém a nalezení racionálního řešení. Uznat svoji vinu je ten nejefektivnější způsob jak se vyhnout vážné hádce.

Podobné zdánlivé maličkosti velmi silně ovlivňují mezilidskou komunikaci. Zkuste se držet uvedených rad a možná se podivíte, jak výrazný bude výsledek vaší snahy.

Travis Bradberry

Jak poznat, že nežijete svůj život (a co s tím dělat) - PDF průvodce ZDARMA >>>

Test životní rovnováhy ZDARMA >>>