8 pastí vlastního rozumu na cestě za štěstím

„Čím větší maličkosti pokládáš za štěstí, tím častěji máš štěstí.“  Erich Maria Remarque

Na mnohé životní situace reagujeme jako autopilot. V takovém ne zcela uvědomělém stavu je ovšem těžké naplno vnímat pocit svobody a harmonie, kterému se říká štěstí. Na cestě k němu často narážíme na „pasti“ vlastních důvodů. Jejich odhalení je velmi důležité při realizaci práva na štěstí:

1. Byl bych šťastnější, kdybych měl méně práce

Náš rozum se k tomuto argumentu uchyluje často. Našeptává nám, že bychom byli šťastnější, kdybychom nemuseli pracovat. Představujeme si život plný zábav a klameme sami sebe v domění, že tím bychom byli šťastni. Avšak právě prázdnota dnů je častou příčinou nudy a depresí. Jsme pracovitá, tvůrčí stvoření. Je nám dáno řešit úkoly a zdokonalovat se – abychom byli šťastnější. Pusťte se s vervou do něčeho užitečného a uvidíte ten rozdíl!

2. To ne já, to oni

Rozum se nás pokouší přimět uvěřit, že příčinou našich neštěstí jsou jiní lidé – známí, manželé, rodiče… Jsme ochotni házet obviněními nalevo napravo, jako když malé děcko hází kolem sebe hračkami ve školce. Platí ovšem, že „tango se tančí ve dvou“ – stejně jako my obviňujeme jiné, obviňují oni nás. Teprve okamžik, kdy přijmeme odpovědnost za svůj vlastní život, je základem skutečného štěstí.

3. Abychom byli šťastni, musíme „odhalit tajemství“ štěstí

Tajemství spočívá v tom, že žádné tajemství štěstí nebo úspěchu neexistuje. Ať nás knihy či vlastní rozum přesvědčují jakkoli, žádné tajné klíče ke dveřím obyčejného lidského štěstí neexistují. Vy sami vytváříte obraz své budoucnosti, volíte strategii a pak usilovně pracujete na jejím naplnění. Žádné krátké cesty tam nevedou. Když to přijmete jako fakt, posunete se na cestě za štěstím o hodný kus dopředu.

4. Kdybych tak měl…

Mozek se nás pokouší přesvědčit, že bychom byli šťastnější, kdybychom měli jinou práci, jiný byt, jiné auto… Věřte, že lidé, kteří mají byt či auto vašich snů, nejsou rozhodně šťastnější, než vy. Kdo usiluje o pevné štěstí, by měl vědět, že soudek přání je bezedný a nikdy se nepodaří naplnit ho úplně. Věci štěstí nepřinášejí. Skutečné štěstí přichází zevnitř.

5. Líbí se mi to, co je  – a nechci nic měnit

Pokud si dovolíme uvažovat podobným způsobem, vytváříme si sami podmínky k pádu. Život je cesta, jsou to neustálé změny. Některé z nich máme pod kontrolou, jiné ne. Stavět se do cesty změnám a pokoušet se mít pod kontrolou všechno, to jsou snahy odsouzené k fiasku. Změny jsou nevyhnutelné. Tento fakt musíte přijmout. Musíte se naučit plout v proudu nepřetržitých změn. Schopnost adaptace je při cestě za štěstím velmi důležitá.

6. Když ne dneska, tak už nikdy

Často upadáme v zoufalství a podlehneme zklamání jen pouhých pár kroků od úspěchu. Houževnatost je k dosažení štěstí velmi důležitá. Nikdy si nedovolte oklamat sami sebe a smířit se s porážkou. Vždyť nevíte, co vám přinese zítřek! Jediný den může být právě tím, co je ještě třeba k dosažení cíle.

7. Rozhodnu se, až budu přesně vědět, co mám dělat

Čím více se rozmýšlíte, tím snadněji se dostanete do slepé uličky. Zvažování rizik, analýza možností a stanovení plánu, to jsou jistě důležité faktory, jenomže dokud se nerozhodnete a nezačnete jednat, neděje se nic. Jen velmi vzácně máme rozhodnutí podloženo úplnými poznatky. Stop pochybnostem! Případný nezdar neznamená konec světa.

8. Sny se plní těm, komu se daří

Rozum nám vypráví pohádky o tom, že jsme hračkou v rukách osudu. Vede nás to k myšlence, že v takovém životě nic dobrého nemůžeme očekávat. Co náš rozum u jiných lidí hodnotí slovy: „Tomu se daří!“, je často výsledkem neviditelné, dlouhé a usilovné práce. Uvěřte ve svůj sen a sami budete udiveni, jak často na vás na cestě k němu čeká úspěch.

A ještě jedna důležitá věc, nad níž je dobré se vážně zamyslet. Pokud je si jí člověk vědom, může to zcela změnit jeho život: «Štěstí nepřichází. Přichází umění ho vidět».