4 chybné návyky, jimiž si sami otravujeme život

Nejspíš už každý se setkal s nějakým článkem o negativitě a o škodách, které působí. Nebudeme se tu zabývat nějakými vyššími sférami, mluvit budeme o té úplně nejobyčejnější každodenní realitě. S těmihle problémy se už potýkalo mnoho lidí, ale jen málo z nich ví, jak si s nimi poradit.

Jestliže jste se ocitli ve stavu, kdy vám absolutně nic nemůže udělat radost, jste otrávení a máte pocit, že z vás energie bez náhrady uniká, je docela možné, že jste v zajetí některého ze čtyř návyků, o kterých tu bude řeč.

Tak se do toho dejme.

1. Kolem vás jsou nepatřiční lidé

Kamarádství někdy může působit s ještě větší toxicitou než vztah ve dvojici. Tento druh kamarádství vás omezuje, nepřináší vám radost a váš psychický stav není nic moc. Nezdravá potřeba stýkat se s určitým člověkem nebo prostředím a závislost na něm vám nesmějí řídit život a ovlivňovat vaše rozhodování.

Cítíte nepokoj a bojíte se, prožíváte opakovaně situace, které vám jen ubližují. A postupně jim přivykáte – čistě ze strachu, že jinak byste zůstali sami. Avšak je mnohem lepší zůstat sami bez kamaráda či kamarádů, kteří nám chtějí poroučet podle jakých pravidel máme žít a přivádějí nás do nepříjemných až nebezpečných situací. Málo kdo chápe a je ochoten uznat, že samota bývá velmi prospěšná. Jde-li o váš život, není dobré spěchat.

Má-li se člověk stát silnějším a chce-li podepřít vlastní sebevědomí, musí pečlivě analyzovat svoji minulost. K tomu je velmi důležité a také velmi vhodné zůstat po nějakou dobu sám. Samota je vynikající způsob, jak sám sebe poznat co nejlíp.

Teprve když je člověk sám, dokáže si uvědomit, co je pro něj inspirací, co ho přitahuje, co by si doopravdy přál. Dojít k vnitřní harmonii je v samotě mnohem snadnější. Člověk si musí dopřát tolik času, kolik potřebuje, aby si ujasnil svá skutečná nejhlubší přání a pochopil, kudy je třeba jít. Vyhledávat samotu déle ztrácí účel. S jasnými myšlenkami pak budeme lépe čelit nepříjemné realitě a dokážeme ji snáz vyřešit.

2. Nevyjadřujete vlastní city

Důvody citové uzavřenosti jsou různé. Mnozí lidé se například bohužel stále ještě domnívají, že vyjadřování emocí je projevem slabosti. Každý člověk má v sobě jakousi emocionální zástěnu, kterou se musí teprve naučit poodhalovat. Účelem zdravého vztahu je kromě jiného naučit se věřit, být otevřenější a důvěrnější. Samozřejmě, že když člověk otevírá své srdce, stává se zranitelným, ale na tom není nic špatného.

Někteří lidé si v sobě nesou emocionální blok z dětství. Nedůvěřují, bojí se někomu jinému ukázat sebe sama, bojí se zranitelnosti. Bez uzdravení z tohoto přístupu však nebudou schopni ani milovat, ani lásku přijímat. Žít s člověkem, který nedokáže dávat své emoce najevo, je pro obě strany velké trápení. Proto máte-li problém s vyjádřováním svých emocí, musíte na sobě zapracovat. Snažit se překonat strach z odmítnutí, z nevlídného přijetí. A nebát se požádat o pomoc i psychologa. Nikdo jiný než vy sami vás změnit nedokáže.

3. Neumíte odpouštět a zapomínat

V životě každého člověka dochází k událostem nebo nastanou okamžiky, na které se mu později nechce ani pomyslet.Mohou to být něčí zlá slova, podraz, zrada a všechno, co se v životě bohužel také stává. Člověk však nesmí takovým událostem dovolit, aby dlouhodobě podrývaly jeho sebevědomí. Jistěže něco takového každým člověkem otřese. Je však třeba jít dál. Jestliže člověk nedokáže zapomenout na minulost, sám sebe tím ničí.

Mnoha věcí v životě nedosáhneme proto, že se domníváme, že se ji nezasloužíme. Mnohdy necháme projít mimo skutečnou lásku jenom pro svou hloupou falešnou jistotu, že pro pravou lásku nejsme dost dobří. Podobné „jistoty“, pokud jich navíc začne přibývat, nám mohou doslova zničit život.

Abychom dokázali tento začarovaný kruh protrhnout, musíme vyvinout veškeré úsilí, abychom se zbavili všech minulých pocitů křivdy a ublíženosti, abychom se jimi přestali trápit. Minulost musí zůstat v minulosti. Buďte si jisti, že když se jedná o váš osud, dokážete všechno!

4. Stále se porovnáváte s jinými lidmi

Když se člověk srovnává s jinými lidmi, když porovnává své úspěchy s jejich úspěchy nebo ustavičně myslí na to, co on ještě nemá a oni už ano, sám sobě tím velmi škodí. Mnozí lidé dokonce sami sebe vnímají právě jen ve srovnání s jinými. Je jim to zdrojem trápení, bolesti a věčné nespokojenosti. Vždycky totiž najdou u jiných něco, v čem jsou podle nich lepší. Shazují tak ve svých očích sami sebe, znehodnocují své úspěchy a přednosti. Ideální lidé neexistují a jediný, s kým se má a potřebuje člověk srovnávat, je on sám. Soutěžit má výhradně sám se sebou.

Srovnáváním s jinými člověk nic nezíská a velmi snadno ztrácí náklonnost k sobě samému a přichází o vlastní důstojnost. Utrácí svou energii, místo aby ji věnoval potřebným změnám sebe sama a soustředil se na svou práci. Sorvnávání s jinými a osobní štěstí se přímo vylučují. Každý člověk je jedinečný, každý je svůj, každý má něco, co jiní nemají a mít ani nemohou. V této pestrosti je jeden z velkých půvabů života.

Soustřeďte se na své úspěchy. Využijte zkušeností a zamyslete se nad tím, jak se rozvíjíte a co pro svůj rozvoj děláte. Hledejte takové lidi, kteří vás budou motivovat a inspirovat. Ne abyste se s nimi srovnávali, ale abyste si uvědomili, že jejich cestou dokážete jít také.

Změnit navyklý škodlivý způsob myšlení je velmi těžké. Je to však práce, kterou za vás nikdo jiný udělat nemůže. Když to však zvládnete, bude váš život mnohem snazší a radostnější.

========
Co vás odděluje od nádherného života
Těm, kdo jsou v jámě aneb smát se budu i za pět let