Stanovte si nějaký cíl: brzy vstávat, přečíst 50 stránek v knize, naučit se deset slovíček denně. A neochvějně po celý měsíc na něm pracujte. Každý den. Co vám to může dát? Odpověď najdete v textu Matta Cuttse, amerického softwarového inženýra, jednoho z členů týmu Googlu.
«Před několika lety jsem cítil, že začínám váznout v rutině. Rozhodl jsem se tomu čelit. Za vzor mi posloužila dokumentární série Morgana V. Spurlocka „30 dnů“. Základem je vlastně úplně jednoduchá myšlenka. Každý den po dobu třiceti dnů zkoušet něco nového.Třicet dnů je přesně tím časovým úsekem, který člověk potřebuje, aby získal nějaký nový návyk, nebo aby se zbavil starého.
Ujasnil jsem si při tom experimentu několik věcí. Za prvé. Obvykle mi měsíce letí jeden za druhým a zapadají do nepaměti. Ale těchhle třicet dnů mi v paměti utkvělo velmi výrazně. Jednou ze součástí „úkolu“, který jsem sám sobě uložil, bylo každý den pořídit jednu fotografii . Každý den. Takže si přesně pamatuju, kde jsem byl a vím, co jsem každý den dělal. Navíc, jak jsem si ukládal těch třicet každodenních zkoušek a dělal jsem si je schválně těžší, zvýšila se má sebejistota. Přestal jsem být ajťákem, který si prošoupává od rána do večera kalhoty u počítače a změnil jsem se v chlapíka, který denně jezdí čistě pro radost do práce na kole. Loni jsem dokonce absolvoval výstup na Kilimandžáro. Než jsem se pustil do svého třicetidenního cvičení, nikdy jsem u sebe žádnou inklinaci k dobrodružství nepozoroval.
Taky jsem si uvědomil, že jestliže člověk něco opravdu silně chce, může toho za 30 dnů dosáhnout. Čehokoli. Toužili jste kdysi napsat román? Na román stačí 50 tisíc slov. To znamená, že stačí napsat 1667 slov denně a za měsíc to máte hotové. Tak jsem to udělal. Musím podotknout, že si nesmíte jít lehnout, dokud těch 1667 slov nenapíšete. Možná se nevyspíte, ale budete mít román. Pokud se ptáte, zda se ten můj zařadí k velkým dílům americké literatury, prohlašuji čestně: ne. Napsal jsem ho za měsíc. Je hrozný. Ale kdybych někdy v budoucnu potkal někde na večírku herce a publicistu Johna Hodgmana, nebudu se mu muset představovat jako počítačový odborník, ale budu moci prohlásit: Jsem spisovatel.
A ještě zajímavý detail: jsem si jist, že některé z nevelkých změn budu pěstovat i nadále. S velkou pravděpodobností se stanou součástí mého života. Není vůbec nic špatného na těch velkých, náročných a někdy přímo šílených zkouškách, jimiž člověk projde. Ale jenom s malou pravděpodobností povedou k trvalým změnám.
Takže na nic nečekejte. Můžu vám zaručit, že následujících třicet dnů uteče tak jako tak. Proč se tedy nezamyslet nad něčím, co jste si vždycky přáli a co byste v průběhu budoucího měsíce mohli vyzkoušet?»
Sedm úrovní duchovního rozvoje
Dvanáct způsobů jak změnit svůj život, i když vám došly síly