Našli jsme na internetu některé odpovědi jeho uživatelů na dotaz, kdy a jak pochopili, že milují. Život je někdy opravdu zajímavější než nějaké drama.
• Když jsem se přestal ptát sám sebe «Dokážu s ní žít?» a položil si otázku «A dokážu žít BEZ ní?». Tehdy jsem si uvědomil, jak moc ji mám rád.
• Kolega v práci mi vyprávěl tohle: jednou šel se svou dívkou do nějaké hospody, ona si dala a s velikou chutí snědla obrovský burger, který zapíjela pivem. Načež si objednala další. To ho dostalo. Brzy na to se vzali.
• Když jsem začal chodit s první svou holkou, ptal jsem se táty, jak vlastně člověk pozná, jestli je to láska. Otec odpověděl:«Že miluješ poznáš podle toho, že si svůj další život bez toho člověka nedokážeš představit, zatím co nápad strávit s ním zbytek dnů ti připadá lákavý a neděsí tě.»
• Když se mu díváš do očí a v hlavě máš jen jednu myšlenku: «Chci s ním mít děti a chci, abychom všichni společně trávili každý volný den ».
• Byla to první holka, po které se mi fakt stýskalo, když jsme spolu nebyli. Pak jsem si uvědomil, že s ní chci být pořád. Asi za rok jsem jsem zjistil, že se na tom nic nezměnilo, že to nijak nezesláblo. A požádal jsem ji o ruku.
• Babička s dědou spolu byli čtyřicet let. Posledních deset let, co žil děda, jsem mohla sledovat, jak vždycky propovídají čas od probuzení někdy ve čtyři až do sedmi do rána. Probírali všechno možné, sdíleli svoje myšlenky a drželi se u toho za ruce. Děda babičce nosil čokoládu, kytky a zmrzlinu a ona mu každý, opravdu KAŽDÝ den říkala, jak moc ho má ráda. Láska je v maličkostech a já sním, že jednou zažiju taky takovou.
• Seznámili jsme se před pěti lety na internetu. Psali jsme si často, jenom mě znervózňovalo, že mě nezve na rande. Pak se mi přiznal, že ve třech letech přestal mluvit. Byli tenkrát s otcem v parku a někdo ho jemu před očima zastřelil. Pamatoval si jen, že tenkrát naposledy křičel a snažil se vyprostit zpod mrtvého otcova těla. Matka zkoušela všechno. Psychology, logopedy, ale žili v malém městě a tam žádní světoví odborníci nejsou. Pak se přestěhovali, ale nic se nezměnilo. Když mi to svěřil, nakonec jsem ho na to rande vytáhla. Byl mnohem pěknější než na fotce. Našla jsem mu nejlepšího psychoterapeuta, jaký se u nás dal najít. Po dvou letech se stalo něco, co rozplakalo i mého tátu: měla jsem narozeniny a můj kluk přišel s dortem a kytkou a najednou s ostychem, ale zřetelně řekl: „Miluju tě“.
• Jsem ženatý deset let a myslím, že my dva si umíme svou lásku předvést. Odpustit si. Vážit si jeden druhého. Dělat to, co se líbí tomu druhému, i když vás to zrovna nebere. Chtít a umět hledat kompromisy.
• Když má dívka měla narozeniny, šli jsme si sednout do jedné restaurace, kterou vybrala sama. Vůbec se mi tam nelíbilo, ale ona byla nadšená. Nechutnalo mi jídlo, ale ona si přidávala Nelíbila se mi atmosféra toho podniku, ale ona byla prostě u vytržení. Byl jsem šťastný, protože byla tak spokojená. Když je šťastná, jsem šťastný taky.
• Láska není ani chemie, ani fyzika. Je to radost, kterou člověk má, když dělá něco kvůli tomu druhému.
• Že ji miluju jsem si natvrdo uvědomil den před tím, než jsem jí to řekl. Od té doby to prostě vím s naprostou jistotou a každý další den se o tom znovu a znovu přesvědčuju. A nemůžu se toho dalšího dne nikdy dočkat…
• Má žena mi řekla, že její „ano“ bylo to nejlepší rozhodnutí jejího života. Jsme spolu osm let. Je to to nejkrásnější, co jsem kdy slyšel…
• Příběh mých rodičů. Tátova sousedka mu nabídla, že ho seznámí s osamělou kolegyní z práce. Přišli k mámě, poseděli, něco snědli. Druhý den táta přijel, vzal máminy věci a mámu, přivezl si ji domů a pravil: „Seznamte se, to je moje žena!“ Máma se hrozně polekala, ale neutekla. Už jsou spolu dvaadvacet let. Mají se pořád moc rádi. Táta tvrdí, že tenkrát zkrátka okamžitě pochopil, že tohle je ta jeho.
• Můj muž zkrášlí každý můj den pouhou svojí přítomností. Když není se mnou, zdá se mi, že čas stojí. Vím dobře, že nikdy nikdo mi nedokáže dát takovou lásku a tolik štěstí jako on.
• Když s ním máte rande, čtete jeho esemesky nebo si voláte a už se přitom nevznášíte v oblacích a netočí se vám z toho hlava; když už chování vás obou není tak dokonalé jako tehdy na začátku, už si vzájemně ukážete i své nedostatky; když jste společně překonali spoustu názorových rozdílů a nehrabete se v nich znovu a znovu; když už při sexu nepadají obrazy ze stěn, jako to bývalo dřív – nehledě na tohle všechno on stejně zůstává tím nejdůležitějším člověkem vašeho života. Jste schopni jeden druhému přinášet malé šťastné chvilky, jen tak, pro radost. Místo filmové romantiky zaujalo pohodlí, stabilita a jistota, kterou cítíte po jeho boku. Jsem šťastná! Díky, lásko moje.
• Že ho miluju jsem si uvědomila jedno ráno, kdy jsem se probudila on mi funěl do zátylku. A bylo to strašně krásné…
Statistika tvého života
Život žádný smysl nemá. Právě to je jeho nejvyšší smysl a hodnota.
