10 životních rad od vaší… kočky

Kočičí pohled na svět je svérázný. Jestliže psu do určité míry ležíte na srdci vy i vaše štěstí, kočku rozhodně víc zajímá vlastní pohodlí. Každá z nich má však zároveň tolik moudrosti, že by se s námi o ni mohla podělit…

Kočky jsou zcela nepochybně praktické. Mohly by také hodiny vyprávět o tom, co to znamená být tvrdohlavý a vytrvalý a jak laskavě a neústupně dávat druhým najevo, jak se k vám mají chovat a co si k vám mohou dovolit. A že když se vám chce vylézt na ten nejvyšší strom, máte to udělat. Že zevnějšek má svůj význam, a je proto třeba o sebe pečovat. A že si máte sami rozhodovat o svých potřebách a cílech a kontrolovat svoje emoce.

Co dělat, abychom našli sami sebe a náš život byl příjemný? Shrnuji výsledky pozorování svých vlastních koček, koček mých přátel plus těch, které se ke mně pouze přicházejí nasnídat a navečeřet.

1. Miluju tě, ale sebe mám radši. Mějte se rádi. Spěte, jak dlouho je třeba, během dne se najezte a trochu se věnujte věcem, které vás zajímají. Stanovte si vysoká měřítka a držte se jich, jako by jiná ani neexistovala. Prioritou musejí být vaše zájmy – fyzické, emocionální i duchovní. Bude-li v těchto směrech všechno v pořádku, svět pro vás bude plný možností.

2. Přijímejte dary a ceňte si dobrých úmyslů. Občas ti donesu polomrtvou myš nebo ptáka. Je to dar. Pokud to snad náhodou není dar, o který bys zrovna stál, věz, že ti ho dávám, protože tě miluju. Svět je plný darů. Všímej si jich, hledej je a važ si toho, kdo ti je dal, ať je to kočka nebo nějaké nižší zvíře (tedy všechna, která nejsou kočkami), člověk nebo sám Vesmír.
Jděte v životě kam si usmyslíte a nemějte strach. Cestu domů najdete vždycky.

3. Soustřeďte se na to, co doopravdy chcete a vytrvejte, dokud to nezískáte. Možnost „NE“ neexistuje. Když mám hlad, musíš vstát z postele a dát mi najíst, jinak budu potichu ťapkat kolem tebe, našlapovat jemně na okraj tvého polštáře i na tvé vlasy. A budu zdobit podlahu kolem korýtka, když kočkolit v něm bude moc starý. Musíš korýtko vyčistit a nasypat tam kočkolit nový. Ráda sedávám na balkóně a pozoruju, jak vychází slunce. Vím, že vstaneš a zařídíš, abych se mohla dívat.

Dělejte všechno co se dá, abyste získali, co potřebujete. Zapojte ostatní, ať vám pomohou.

4. Naučte druhé, jak se k vám mají chovat. Ukažte jim správný způsob chování a jemně, ale vytrvale likvidujte nežádoucí projevy: Chci, abys mě pohladil teď hned, proto přicházím a skočím ti na klín. Jestliže vstaneš a někam půjdeš, půjdu za tebou a budu se ti plést pod nohy. Zkrátka zjistíš, že jsem prostě okouzlující. Fajn, to stačí – abys to pochopil, vyklouznu jemně z tvých rukou, nebo tě maličko kousnu do dlaně, pokud bys mě snad chtěl zadržet. A buď tak laskav, nezkoušej mě hladit, když na to nemám náladu.

5. Chovejte se jako král. Buď si sebou jist, i když snad trpíš nějakými vnitřními pochybami. Pokud to vydržíš nějakou dobu, tvůj mozek tomu uvěří. Králové nepobíhají sem a tam, proto mě laskavě neobtěžuj hloupými vtípky a stupidními hrami, které jsou pod mou důstojnost, mohly by způsobit, že se mi zacuchá srst a vyvolat u mě stres. Když něco dělám, je jasné, že je to pro mě dobré. Jak tak sedím nahoře na knihovně, koukám na tebe svrchu. Tak to má také být.

6. Zevnějšek je důležitý. Srst nos pěkně uhlazenou a k ní hezké doplňky. Na rozdíl od psů, vděčných za cokoli, co jim navléknete, zvířata mého druhu dbají na čistotu límečku. Můj obojek by měl vyjadřovat mou osobnost. Jednoduchý, elegantní, s jemným nádechem bohémství. Ať se ti to líbí nebo ne, tvůj zevnějšek ukazuje celému světu, co k sobě cítíš a jak sám sebe hodnotíš. Můžeš mluvit jako kniha, pokud ti rozježený kožíšek trčí do všech stran a doplňky se náležitě neblýskají, sám podrýváš svou královskou důstojnost.

Nesoustřeďujte se na to, že jste upadli, myslete na to, že po pádu opět stojíte na nohou.

7. Buďte nezávislí. Spoléhám na tebe pokud jde o jídlo a vodu, protože žiju ve tvém domě, v zásadě ale spoléhám sama na sebe. Vím, že já sama jsem svou průvodkyní svými dny na světě a že jenom já zodpovídám za svoje štěstí. Miluju společnost stejně jako samotu. Sama si hlídám svou náladu, city i potřeby.

8. Respektuj moje hranice. Kousnu tě nebo minimálně vznesu dlouhý a rozhodný protest, pokud mě vzbudíš, vezmeš mi mou oblíbenou hračku, přivedeš mi domů psa nebo se jiným způsobem dotkneš světa kolem mě. A nevoď mi sem žádnou další kočku. Vystačím si sama. Potřebuju všechen tvůj čas a pozornost pro sebe. Prosím, rybiček a ptactva můžeš do domu přinést kolik chceš. Úcta ke mně a respekt k rozdělení našeho společně sdíleného světa ti zajistí snadnější život a já také budu šťastnější. Nevyžaduju toho moc, ale chci být respektována.

Nerozebírám, proč jsem upadla. Řeknu si: «Upadla jsem, vida. Vzhůru za novým dobrodružstvím!»

9. Překonávejte strach. Lez na ty nejvyšší stromy, i když nevíš, jak se dostaneš dolů. Jdi v životě tam, kam chceš a neměj strach. Cestu domů najdeš vždycky, i když při odchodu nemáš ponětí, jak to dokážeš.

Být paralyzován strachem se hodí pro zvířata, která mají daleko méně mozku než ty a já.
10. Jdi pořád dopředu. Když spadneš, dopadni na všechny čtyři a tvař se, že právě tohle jsi měl v úmyslu. Nesoustřeďuj se na to, že jsi upadl, ale na to, že po pádu znovu stojíš na nohou. Všichni občas upadneme. Vstaň a jdi dál. Nerozebírám, proč jsem upadla, to neumím. A nedělám z toho žádné závěry. Prostě vstanu a jdu za novým dobrodružstvím.