Zvítězil, protože nevěděl o omezeních a limitech

young-big

Jednašedesátiletý australský farmář vyhrál supermaraton, protože nevěděl, že v jeho průběhu je možné spát.

Chceme vám vyprávět o jednašedesátiletém Cliffu Youngovi, jehož rozum nebyl zatížen omezujícími předsudky a rámci. To mu pomohlo zvítězit v maratonu a stát se miláčkem celé Austrálie.

V Austrálii se každoročně odehrává mezinárodní maratonský běh. Vzdálenost 875 kilometrů ze Sydney do Melbourne urazí běžci za 5 dnů. Aby dokázali uběhnout tak dlouhou trasu, lehcí atleti světových jmen dlouho a houževnatě trénují pod vedením zkušených trenérů. Sponzoři velkých sportovních značek je vybavují skvělými tretrami a dresy. Průměrný věk účastníků je 30 let.

Maraton roku 1983 se účastníkům i divákům vryl do paměti svým neočekávaným začátkem a finišem. V den zahájení se na startu objevil starší člověk jménem Cliff Young. Nejprve si všichni mysleli, že se přišel podívat na start závodu. Když ale jednašedesátiletý Cliff přistoupil ke stolu, aby si vyzvedl číslo účastníka závodu, pochopili, že chce běžet s ostatními

Když Cliff dostal své číslo a postavil se do řady vedle ostatních závodníků, rozhodla natáčecí skupina, která zajišťovala přenos z místa startu, natočit s ním malý rozhovor. Namířili na něj kameru a položili otázku:


— Ahoj! Kdo jsi a co tu děláš?

—  Jsem Cliff Young. Pěstujeme ovce na velké pastvině nedaleko od Melbourne.

— Opravdu se zúčastníš tohoto závodu?

— Ano.

— A máš sponzora?

— …

— Tak to nemůžeš doběhnout…

— Ale můžu. Vyrostl jsem na farmě, kde jsme si až do poslední doby nemohli dovolit koně nebo auto: teprve před čtyřmi roky jsem si ho koupil. Když se blížila bouřka, vybíhal jsem zahánět ovce.Měli jsme 2000 ovcí, které se pásly na 2000 akrech. Někdy jsem honil ovce 2 – 3 dny. Nebylo to jednoduché, ale vždycky jsem to dělal. Myslím, že se závodu mohu zúčastnit, vždyť je jen o dva dny delší a trvá pouze 5 dnů a já za ovcemi běhám tři.

— Když maraton odstartoval, nechali profesionálové Cliffa daleko za sebou. Některým divákům ho bylo líto a jiní se mu smáli, protože neuměl ani pořádně odstartovat. Lidé u televizorů Cliffa sledovali, mnozí si dělali obavy a modlili se za něj, aby mu zdraví umožnilo doběhnout až do finiše.

     
Každý z profesionálů věděl, že k uběhnutí vzdálenosti je třeba zhruba 5 dnů, a je tedy nutné přibližně 18 hodin denně běžet a 6 hodin spát. Cliff Young to nevěděl.

Ráno následující po startu se lidé dozvěděli, že Cliff nespal a běžel celou noc. Dostal se do městečka Mittagong. I bez přestávky na spaní byl Cliff daleko za všemi atlety, ačkoli neustále běžel. Stačil přitom zdravit lidi stojící podél trasy závodu.

Každou noc se přibližoval vedoucím závodníkům závodu a poslední noc Cliff všechny atlety světové úrovně předběhl. K ránu posledního dne byl už daleko vpředu přede všemi. Nejenže ve svých jedenašedesáti uběhl supermaraton a nepadl někde na trase, ale dokázal závod vyhrát. Trasu 875 kilometrů uběhl Young za 5 dnů, 15 hodin a 4 minuty.

Cliff Young nepřijal jedinou cenu. Když dostal první výhru ve výši 10 tisíc australských dolarů, řekl, že o žádné výhře nevěděl, kvůli penězům se závodu neúčastnil a bez váhání se rozhodl dát těch deset tisíc dalším pěti atletům, kteří finišovali po něm: každému po 2 tisících. Nevzal si ani cent a celá Austrálie se do něj prostě zamilovala.

Mnozí trénovaní sportovci měli nastudovanou celou metodiku běhu a odpočinků tohoto dlouhého závodu. Tím více byli přesvědčeni, že v jednašedesáti se maraton uběhnout prostě nedá. Cliff Young tohle všechno neznal. Nevěděl dokonce ani to, že atleti mohou spát. Jeho mysl byla zcela nezatížena svazujícími jistotami. Prostě chtěl zvítězit!

V člověku je skryt obrovský potenciál, je důležité to vědět a vždycky si to pamatovat.

=========
Základní zákony naší tělesné energie
Dřevěné nohy jedné z nejkrásnějších žen na světě

Více pro dobrou náladu: