Proč člověk nemá být nekonečně hodný

Skutečná dobrota a laskavost je vždycky nezištná a upřímná. To jsou její dva trvalé markery. Všechno ostatní je maškaráda. Skutečná dobrota hledá možnost, jak být co platná.

Z praxe:

– Víte, já hodně trpím tím, že jsem moc hodný. Nikomu nedokážu nic odmítnout a všichni toho zneužívají.

– Aha… Takže neumíte odmítnout, ne že jste hodný.

A není to snad jedno a totéž?

Neumět odmítnout nebo být hodný?

To tedy ne. Není to jedno a totéž! Je v tom ohromný rozdíl, podstatný a zásadní. Lidé však nejčastěji smýšlejí jinak: jestliže vždycky každému pomůžete, jestliže se vším souhlasíte, nikdy se pro nic neurazíte a na nic si nestěžujete, pak jste hodní, jste přímo zlatíčko.

To je ovšem blud. Nazývejme věci pravými jmény. V takovém případě nejste hodní, ale hodíte se. Samozřejmě, že vám to nikdo neřekne, každý říká, jaký jste hodný a laskavý, aby vám zalichotil. Lichotky jsou příjemné a když se lidé cítí příjemně, nemají tendenci něco měnit a vůbec je nenapadne se nad něčím zamýšlet. Jsi tak hodný, tak laskavý, máme tě tak rádi, co bychom si bez tebe počali! Je snad ke štěstí třeba víc? Že ne? No, jak myslíte. Člověk si snadno na takovéhle skromné „štěstí“ zvykne. Jen jestli při tom náhodou nezapomíná sám na sebe.

No a pak tu máme totéž, ale naruby: jestliže odmítáte poslouchat něčí fňukání a nepřiběhnete na první zavolání, jestliže nejste k mání v kteroukoli denní i noční dobu, jste zlý a bezcitný egoista. To je ovšem překlad. Originál zní: „Ty potvoro, ty ničemo, ty nesplňuješ má očekávání!“

Vždycky mě dostane, s jakou spolehlivostí lidi mýlí výrazy jako „buď tak hodný“, „buď kamarád“, „udělej dobrý skutek“ a jiné, které v překladu neznamenají nic jiného než „udělej, co je třeba, a pořiď si nějaké to malé plus ke karmě“.

Zkrátka a dobře, tenhle zmatek v tom, co znamená být hodný a co znamená hodit se někomu svojí neprůbojností a poddajnou ochotou, stále trvá. Přitom rozmotat to není nic zvlášť složitého. Stačí se pořádně podívat. Máme tu jen dva konce, dvě vlákna: jedno je upleteno z laskavosti a to druhé z nevymezených hranic.

Skutečná dobrota a laskavost je vždycky nezištná a upřímná. To jsou její dva trvalé markery. Všechno ostatní je maškaráda.

Například když mě někdo o něco požádá a já souhlasím jenom proto, že mám strach, abych se ho nějak nedotkla nebo aby mě nenařkl z necitelnosti, přestávám být upřímná.Nedokázala jsem přesně a jasně vymezit své hranice, proto souhlasím, ne proto, že jsem hodná. Uvnitř jsem naštvaná. Přičemž v téhle pohádce nakonec jednou zvítězí zlo. Protože to je tady, na rozdíl od dobra, opravdové.


Jiný příklad. Jestliže budu „konat dobro“ a čekat za to díky, nebudu nezištná. Nemám žádnou hranici mezi „dávat“ a „prodávat“. Moje dobrota je zboží prodávané na váhu. Čekám odměnu, nikoli to, že moje jednání přinese skutečný užitek.

Avšak opravdová dobrota hledá možnost, kde se projevit a uplatnit. Odměna ji nezajímá.

Ostatně, to je také důvod, proč nikdo nemůže hodný čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu. A pokud se o něco takového pokusím, nebudu nikomu nic platná, protože na mé oznámení se lidé seběhnou jako mouchy na med, vysají mě do morku kostí, vyždímají mě jako hadr, takže záhy nebudu ničeho schopná. Na nějaké rozhořčení nebudu mít nárok, má žaloba by byla odmítnuta s poznámkou „neznala míru“ .

Takže tak. Být neomezeně hodný je nemožné, protože žádná taková dobrota neexistuje. To je jen výmysl manipulátorů, vodítko pro lidi, kteří touží po lásce. Místo láskou je krmí pochvalami a lichocením a jejich hodnocení vlastního významu dolévají vodou. Máte to snad zapotřebí?

Pokud ne, držte dobře ta dvě vlákna. Ať se vám nespletou. A kdyby se vám snad náhodou začala znovu zamotávat, teď už víte, jak jedno rozlišit od druhého.

ŽIJTE NAPLNO - TŘÍTÝDENNÍ ONLINE KURZ
Staňte se lepší verzí sebe sama a začněte se cílevědomě přibližovat životu svých snů. Začátek - ihned.

=========
6 drsných pravd, které z vás mohou udělat lepšího člověka
Lidé jsou navzájem spojeni neviditelnými vlákny