Pracuji jako psychoterapeut v oblasti gestalt psychologie neboli tvarové psychologie. Ze své praxe už jsem vyvodil některá závažná osobní poučení sám pro sebe. Znějí docela triviálně, ale když jsou podložena prožitkem, ovlivní život docela významně.
Podívejte se na soubor mých gestalt postřehů, které by vám třeba mohly v životě k něčemu být.
1. Pamatujte, že lidé se chovají, jak se chovají a dělají to, co dělají ne proto, že by snad byli odjakživa takovými ničemy, ale proto, že cosi z nich právě tohle udělalo. I ten nejhorší lump prošel nějakou cestu, než se tím lumpem stal a možná vůbec netuší, že jednat lze také jinak.
Toto vědomí velmi příznivě působí na schopnost přijímat lidi. Zvláště dobře to pomáhá při přijetí vlastních rodičů a schopnosti nechat plavat nějaké dávné dětské historie.
2. Předchozí bod vás nicméně absolutně vůbec nezavazuje přijímat lidi, kteří se vám nelíbí. Umění lidi nepřijímat není o nic méně důležité než umění je přijímat.
Obecně platí, že nemít nic společného s lidmi, kteří se vám nezamlouvají, pokud to není vyloženě nezbytné, je zdravá a užitečná metoda.
3. Mluvte s lidmi o tom, co cítíte. Naučte je, že jste člověk, který o svých citech promlouvá. V perspektivě to bude dobré jak pro ně, tak pro vás . I když si třeba teď myslíte, že to není pravda. A i když také oni si třeba myslí, že to není pravda.
4. Když o svých citech mluvíte, používejte formulaci typu „to se mě dotklo“ místo konstatování dejme tomu „jsi darebák“. Dosáhnete tak větší pravděpodobnosti, že vás ten druhý uslyší.
Tohle pravidlo je mnohem cennější, než se možná domníváte. A i když je pokládáte za cenné, věřte, že je ještě daleko cennější, než máte za to.
5. Důvěra k tomu druhému je dar, který dáváte v prvé řadě SAMI SOBĚ.
Možná, že tohle už někdo říkal. Nevím. Jestliže ano, nevadí, je to dvojnásobně potvrzená pravda.
6. To, co se v nás odehrává, se nám nemusí líbit, nicméně to pro nás má nějaký důležitý význam. Někdy se v nás zkrátka něco pře či dohaduje nebo nás to chrání nejenom před nepříjemnou zkušeností, ale i před něčím závažným.
7. Pozitivní myšlení je odpad. Odvádí od skutečných problémů a skutečných úkolů.
8. Těžko snášíme něco, co mění naše vlastní představy o sobě. I když je to třeba mění k lepšímu. Je to takový paradox.
9. Nikdy se neptejte: „Copak někdo může takhle uvažovat/cítit/jednat?“ Ano, může. A taky se může všelijak chovat. Člověk je vůbec podivná bytost.
10. Jestliže ignorujete vlastní pocity, vlastní emoce, vaše psychika vám to DOZAJISTA vrátí. A pokud to dosud neudělala, pak jenom sbírá síly, aby vás později propleskla o to silněji.
11. Hláška tvrdící, že poznat, proč je všechno v háji a z této situace vybřednout jsou věci nejčastěji na sobě zcela nezávislé, je naprosto pravdivá.
Jestliže k tomu, abyste se vyhrabali z „háje“ je nezbytné přijít na to, jak jste se v něm ocitli, přijdete na to. Je tedy nejlepší se rovnou orientovat na ono „vyhrabat se“.
12. Rodiče je možné nemilovat. Ano, mámu tátu je možné nemít rád. Stejně tak je možné mít je rád.
13. Je určitě skvělé, jsou-li vaše pocity, hodnoty a myšlenky respektovány, nicméně obecně platí, že nikdo není povinen respektovat je. Pokud si myslíte něco jiného, záhy se dostanete do potíží.
14. To, o čem v sobě nevíme, nás ovládá více než to, o čem v sobě víme.
15. Četba knih o psychologii je opravdu zajímavá. Jestli však chcete dosáhnout nějakého výsledku, aniž byste se chtěli sami stát psychologem, navštivte raději někoho, kdo všechny ty knihy přečetl a dávno už na ně šťastně zapomněl.
Na každý pád to stejně budete muset udělat, i když se psychologem stát chcete.
Poznávací znamení silné osobnosti
Opravdu nemusíte žít tak, jak vám říkali