Sem tam se v každé rodině najde někdo, kdo se v mládí nevybouřil. V naší rodině je to babička. Když dědeček před šesti lety umřel, přestěhovali ji naši k nám.
Maminka občas říká že se jí osud teď mstí za to, že se nemusela trápit nějakými pubertálními výstřelky svých dětí – tedy mými a mojí sestry.
V červenci například, aniž by cokoli komukoli řekla, dala babička celou svoji penzi za zájezd k moři, odjela s kamarádkou do Řecka a vypnula si telefon. Zavolala až po příletu, protože neměla na taxíka. Maminka se málem zbláznila. Zalarmovala za ten týden nemocnice i policii. Když se babi ozvala, maminku vážně málem odvezli. Jeli s tátou pro babičku a její kámošku na letiště. Táta se celou cestu smál jako blázen a pak babičku prosil, ať ho příště vezme s sebou.
Má zvýšený cukr. Když jí obvodní lékař s vážným výrazem ve tváři sděloval, co všechno nesmí, přerušila ho:
— A co se stane, když to budu jíst?
— Mohla byste i umřít, řekl jí tragickým tónem a podmračil čelo.
— Neříkejte! Že bych v šestaosmdesáti mohla umřít? To snad nemyslíte vážně!?
Tím to zhaslo. Obvoďák teď s babičkou nekamarádí.
Staňte se lepší verzí sebe sama a začněte se cílevědomě přibližovat životu svých snů.>>>
V úterý dopoledne chodívá babi naproti do denní vinárny a hraje tam se štamgasty mariáš. Přičemž vyhrává! Tvrdí, že umění mariáše je to nejcennější, co jí zbylo po nebožtíku dědečkovi. Zpívá ve sboru «Veselé stařenky», chodí na muzikály a navštěvuje všemožné bezplatné akce a koncerty pro seniory. Nedávno si pořídila o osm let mladšího partnera. Takže teď se odvazují spolu. Minulý víkend jezdili po Vltavě na šlapacích labutích. Měli oranžové nafukovací vesty, ale stejně museli podplatit majitele půjčovny, který jim labutě nejprve nechtěl půjčit. Potom vypili při večeři dva litry domácího vína a velmi tvrdě usnuli v objetí na sedačce v obýváku. Tam jsme je jako nějaké puberťáky nachytali, když jsme se vrátili z chaty. Tak se vlastně děda Kája dostal do rodiny. Babička ho oněmělé mamince představila slovy: „Jmenuje se Kája. Jako Goťák!“ Otci opět tekly smíchy slzy.
Svou babičku samozřejmě zbožňuju. Má víc energie a elánu než většina mých kamarádů. Miluje život a umí si ho užívat. Když jí maminka domlouvá, odpovídá jí: «Ále, nech toho, prosím tě! Jak dlouho já tu ještě budu? Chci si ten život pořádně užít!»
Doufám, že až budu stará, budu taky taková.
Naučte se vytvářet realitu, jakou si přejete, s využitím síly myšlenek a zaměřené pozornosti.>>>Krása mládí je dána mnohým, krása stáří jen vyvoleným
Mládí je stavem duše