«Drahoušku, už je pět, musíme vstávat!“
«Když nechodíme do práce, proč máme vstávat v pět ráno?“
«Máš spoustu práce! Zkrátily se nožičky těch litinových sedaček. Asi jak jsem je tahala po podlaze. Jsou tam ještě tři ingoty, musíš z nich vysoustruhovat nové!“
«Ale vždyť mám ještě doobkládat tu zeď! Prosím tě a choď trochu hlasitěji, na patách, věčně se za mnou kradeš jako Indián v prérii. Já tě přes tu vrtačku neslyším a vždycky se strašně leknu!“
«Dobře, budu našlapovat na paty. Vezmu si ty olověný trepky. A budeš tu stěnu už mít hotovou? Už se s tím páráš třetí rok!“
«No, rok dva to ještě zabere, když ji chceš mít obloženou celou. To bude ještě děr!Udělej zatím něco k jídlu a prosím tě, nezesílila bys tu muziku? Ještě jsem se nenaučil všechny písničky nazpaměť a potřebuju trénovat paměť.“
«Jojo, ale nejdřív se osprchuju. Nojo, ale ve vaně jsou ty mamčiny plechové tácy, doufám, že mi neupadnou, až je budu vytahovat… ale já vím, že je upustím, vždycky je upustím. Vždycky mi upadnou, všech dvaatřicet, každý třikrát. Ach jo.“
«K obědu doufám budou řízky, jako vždycky?“
«K snídani taky. Chlebíčky s řízkama. A k obědu budou řízky s bramborovou kaší a polévka z řízků. K večeři řízky se salátem z řízků!“
«Super! Hlavně je všechny pořádně naklep! Jo – kde je ta krabička s korálema, co jsem ti dal k narozkám?“
«Jsem nešika, všechny se mi přetrhly a rozsypaly! Ale zato jak krásně vesele hopkaly po podlaze!“
«No, ty to vedeš! No dobře, já si zatím budu rovnat ohnutý hřebíky, abych přitloukl poličku k poličce v pokoji s poličkama. Mohl bych si je vyklepávat na jednom tom plechovém tácu tvé matky?“
«No jasně! Jinak bys mohl poškodit dlaždice na podlaze. Jo – máma večer přijde, asi se pohádáme.“
«Proč se po vašich hádkách musíme vždycky ještě pohádat spolu? Co kdyby nejezdila častěji než dvakrát do týdne?“
«Nedramatizuj to. Radši podumej, jak bysme mohli přestěhovat všechen nábytek v bytě. Už dva dny se nic neměnilo. „
«No dobře, ale s tím, co mám dneska všecko udělat, dřív jak ve dvě v noci se stěhováním nezačneme.“
Někdy kolem třetí hodiny ranní:
«Óóóó… jsi prostě gé-ni-us! Takovej sex jsme snad ještě neměli!“
«To díky tomu, že naše mramorová postel stojí na jiným místě! Na novým místě jde vždycky všechno líp!“
«To je fakt. No tak budem spát. Musíme brzo vstávat.“
«Neva, za dvě hodinky se vyspíme! Dobrou!“
Jak se budou jednotlivá znamení horoskopu chovat na neobydleném ostrově
Když žena pláče – Poučení pro muže