V jedenapadesáti Anna Halprin pomalu umírala. Lékaři jí diagnostikovali neléčitelnou rakovinu střev. Anně nezbývalo, než smířit se s brzkým koncem. Místo toho však začala tančit a jakkoli fantasticky to zní, zvítězila nad rakovinou.
Od té doby už víc než čtyřicet let tančí. Ne kvůli umění, ale kvůli zdraví. Ve svých pětadevadesáti Anna často vystupuje a hodně přednáší. Učí jiné léčit se pomocí tance.
Žádné kouzlo a vůbec nic nadpřirozeného v její historii není, ujišťuje Anna. „Mechanismus přirozené sebeléčby má v sobě každá buňka lidského těla“, vysvětluje. „Je třeba naučit se ho spustit. To je všechno“.
Podle jejích slov je výborným způsobem, jak tento mechanismus nastartovat, právě tanec. Ne jen tak náhodný, ale spojení pohybu s city a prožitky.
S Annou to bylo takhle. Když se o nemoci dozvěděla, vzala barvy a namalovala svou rakovinu na velké plátno. Tak, jak si ji představovala. Vznikl strašidelný abstraktní obraz. Obraz pověsila na zeď, pozvala desítku přátel a před obrazem jim předvedla „Tanec proti rakovině“. Myšlenka spočívala v tom, že chtěla prostřednictvím tance nechat promluvit své strachy a pochyby. Vypadalo to dost nezvykle a chvílemi i nehezky. Anna při tanci rozhazovala ruce, syčela a hekala. Bylo v tom něco téměř religiózního.
„Kdysi v dětství jsem viděla, jak se můj strýček modlil a u toho se pohupoval“, vypráví Anna. „Tenkrát jsem si myslela, že Bůh je asi tanečník“.
Je to podivuhodné, ale „Tanec proti rakovině“ zabral. „Boj s nemocí se mi stal neuvěřitelným darem“, říká. „Před rakovinou jsem žila, abych tančila. A po ní tancuju, abych žila“.
A právě toto umění – tančit, abychom žili – teď Anna přednáší svým posluchačům. Její metoda je zaměřena na vytvoření hluboké vazby mezi myslí, nevědomím a fyzickým tělem.
Posluchači si z jejího návodu berou papír a barvy a malují své strachy a obavy, všechno, co je napadá. Potom, vedeni čistou improvizací, svůj obraz „tančí“. Tancem vyprávějí o tom, co už nakreslili, nyní jazykem pohybu. „Učím lidi, aby svému tělu naslouchali“, vysvětluje Anna. „Léčí se sami, já jim jen ukazuju zdroje. Přesto jsem však díky tomu velice šťastná“.
Anna Halprin dnes dvakrát do týdne vede ve svém studiu tříhodinové lekce a také řídí autorské semináře. Pracuje nejenom s nemocnými, ale s každým, kdo se chce naučit lépe vnímat své vlastní tělo. Krom toho pravidelně vystupuje na tanečních festivatelch.
A tak už déle než čtyřicet let léčí lidi pomocí tance. Dalo by se říci, že tančí s Bohem. Zřejmě se jako dítě nemýlila, zdá se, že Bůh je opravdu dobrý tanečník.
45 životních lekcí od Reginy Brett
Bude i naše stáří takové ?