Říci „Miluji tě“ znamená říci: „Když se na tebe dívám, cosi ve mně se uvolní a zmírní, chtěl bych tě obejmout a přitisknout k sobě.“ Právě ono zmírnění ze všeho nejvíc leká lidi, kteří si tolik cení hranic svého ega – vždyť by nás to odzbrojilo a stali bychom se vůči jiným zranitelnými.
Znamená to říci spolu s Indiány Janomami:
„Ya pihi irakema.“ – „Nakazil jsem se tvou bytostí.“
Je to ta nákaza, co v nás vyvolává strach a touhu vrátit se k sobě samým, uniknout z blízkého spolupůsobení. Vždyť láska, to je moje smrt jako jednotlivce.
Znamená to říci: „Část tebe pronikla do mě a žije ve mě. Protože tě vidím, když spím, protože cítím tvoji přítomnost, i když se mnou nejsi. Protože si víc neumím představit, jaké by to bylo – žít bez tebe.“ Jak moc se to liší od onoho „Nikdy na tebe nezapomenu a za všechno ti děkuji,“ které pronášejí dva, kteří se milovali a kteří se rozcházejí!
A přesto poté, co upřímně a z celé duše vyslovujeme všechno výše uvedené, se rozvádíme – ve více než polovině případů. Co by si tedy lidé měli říkat, aby zjistili, zda jejich svazku je předurčen dlouhý život?
Američtí psychologové John a Julie Gottmanovi zkoumají život v páru z hlediska dlouhodobé perspektivy. Snaží se porozumět tomu, co odlišuje pevná a harmonická spojení od vztahů, které vzplanou – někdy s velkým jásotem a horoucností – a vzápětí pohasnou. Výsledky laboratoře Gottmanových ukazují, že aby manželství bylo pevné, musejí oba partneři poctivě a s upřímností kladně odpovědět na tři jen zdánlivě prosté otázky.
1. Chtěli byste se s tímhle člověkem přátelit?
Jinak řečeno, mohli byste s tímto člověkem mít bohatý a přínosný vztah, kdybyste nebyli sexuálními partnery a nehodlali jste si spolu pořídit děti? Odpověď ihned vyloučí všechny ty, s nimiž nás v první řadě spojuje fyzická přitažlivost anebo plány nesouvisející s každodenní realitou všedního života. Neboli – když říkám „Miluji tě“, říkám přitom zároveň „Líbí se mi život s tebou, i když se spolu nemazlíme a neděláme si společné plány do budoucna“?
2. Respektujete tohoto člověka jako osobnost s vlastními prioritami, životním způsobem a hodnotami?
Jinak řečeno, respektujete jeho vztah ke světu a k jiným lidem bez ohledu na jeho chování vůči vám? Odpověď na tuto otázku umožňuje zjistit, zda toho druhého milujeme nejenom za to, co nám poskytuje (a co jednou může skončit), ale i pro jeho vzájemný poměr se světem (který může trvat věčně). Neboli – říkáme „Miluji tě“, abychom tím řekli „Miluji tě jako dar světu, kterým je už pouhá tvoje přítomnost v něm“?
3. Jste připraveni smířit se s tím, že některé chyby nezmizí nikdy?
Nedostatky, které vás už dnes každodenně dráždí, budou určitě i v budoucnu vyvolávat skřípění a rachot v mechanismu vaší dvojice: třeba zvyk pohazovat svoje věci anebo neměnná potřeba pravidelných víkendových schůzek s kamarády…
Jinak řečeno, chcete svým „Miluji tě“ zároveň říci „Podařilo se mi přesvědčit sám sebe, že časem se všechno, co se mi nezamlouvá, urovná?“ Nebo snad: „To, co na tobě miluji, je tak mocné, tak jedinečné a tak žádoucí, že tě miluji bez ohledu na vše, co tě odlišuje a navždycky bude odlišovat od mojí představy ideálu“? Dokáži při krajní otevřenosti sám sobě říci, že tě miluji i s tvojí pravdou?
Pokud jde o mě, mám jenom radost, když je možné tímto způsobem propojit romantiku s realitou. Líbí se mi, když láska zaujímá patřičné místo: nohama stojí na zemi a hlavou se dotýká hvězd.
David Servan-Schreiber
Když do života vkročí ten pravý muž
Velká láska má velkou sílu