Dospělá láska — to je tehdy, když vy se stáváte silnějšími a ten, koho milujete, lepším

Je to rozestavení priorit a konec hledání. Hledání čehosi nebo kohosi ve vnějšku. Zralost není výsledkem prožitých let, je to spíše náš vztah ke všemu kolem plus emocionální moudrost. Jaká tedy je zralá láska? Ani ona není o prožitých nebo neprožitých létech. Zralá láska je o něčem úplně jiném.

Dospělá láska… už je zkrátka dospělá a klidná. Starostlivá. S touhou i s vášní i s pořádným společným zachechtáním nějakému vtipu. Bez záludnosti a bez touhy využít a vymačkat do poslední kapky. S pauzami, které nejsou trapné, s respektem a ohledy k životu a osobnosti toho, koho milujeme. S ohleduplností a taktem vůči poraněním z minulosti, s úctou k lidem, kteří toho, koho milujete, milovali také.

S uměním žádat bez nároků , s ochotou uvařit kávu a vědomím, že ten druhý nikdy nebude po mě chtít něco, co by mi ublížilo.

Je to vědomost o tom, jakého člověka mám vedle sebe. Hrdost na jeho vítězství, touha těšit se z vnitřního světla, které svítí všem, ale vám zvláště jasně a mileji.

Dospělá láska je o tom, nakolik se jeden druhému podobáme. Máme s tím druhým o čem spolu mlčet a máme kam v životě směřovat. Toužíme seznámit s ním své blízké, přátele a rodiče, protože nemáme pochyb o tom, že naše volba je správná. A nepotřebujeme potvrzení ani předvádění skutečnosti, že patříme k sobě, protože jinak to prostě být nemůže.

Je to naplnění všech snů o společných procházkách, o tom, jak s někým rozmlouváte jako byste rozmlouvali sami se sebou, o společném tichém smíchu, o síle moudrosti po svém boku, o tom, že jste se konečně potkali.

Je to rozestavení priorit a konec hledání. Hledání čehosi nebo kohosi ve vnějšku.

Zdroj lásky máme uvnitř. Nejprve se objevila touha milovat. A teď máme toho, kdo tuto touhu naplňuje, vedle sebe. Chce nás milovat. Dokáže to.

Dospělá láska, to je tehdy, když vy se stáváte silnějšími a ten, koho milujete, lepším. Je to respekt i opatrnost. Při volbě slov i jednání. Ne snad proto, abyste nezkazili dojem. Je to opatrnost, abyste se nějak neohrabaně nedotkli světa toho druhého. Nechcete ho předělávat, ale dodat mu podporu, aby byl ještě šťastnější. Protože když je láska dospělá, je jeho štěstí i vaší věcí.

Není pravda, že vášeň a touha jsou vlastní jenom odevzdané lásce. Tak to není.

Pravá touha je dospělá, bez projekcí. Muž a žena. Žádná rodičovská ani dětská traumata a přenosy.

Lidé stejných rozměrů.

Mohou mít na své cestě těžkosti, mohou mít různé mapy, ale oni je dokáží vzájemně přizpůsobit a naladit se stejným způsobem.

Realizace dospělé lásky má důležitou podmínku. Chtít milovat. Vzájemně se milovat. Stát se dospělými a celistvými. Projevit respekt k tomu, co bylo, a nechat to jít.

Světla Patruševa