Mnozí z nás si rádi odepřeli něco malého, aby mohli získat něco většího. Zejména, když se to týkalo milované osoby. Existují však věci, které na první pohled vypadají jako maličkosti, jejichž odmítnutím sami sebe zbavujeme možnosti být šťastní. Čeho bychom se neměli vzdávat? Co bychom neměli dělat ani kvůli někomu, koho milujeme?
Měnit vzhled
Přijetí partnerova vzhledu takového, jaký je, je zřejmě nejnázornějším příznakem zamilovanosti. Právě do obrazu se nejprve zamilováváme. Jestliže vám se váš odraz v zrcadle zamlouvá, a přesto hodláte změnit šatník nebo začít po ránu běhat, abyste vyhovovali představám milované osoby, pak se zamyslete: je to ten/ta pravý/á?
Snášet srovnávání
Jak muži tak i ženy občas hřeší tím, že své současné partnery a partnerky rádi srovnávají s těmi bývalými, s rodiči a občas dokonce i se sousedy nebo kamarády kolegy v zaměstnání. «Srovnávání je smrt radosti», prohlásil Mark Twain. Vědci k tomu dodávají, že srovnávání je přímá cesta k depresi, a to nikoli pro objekt srovnávání, ale pro toho, kdo se srovnáváním zabývá, neboli pro vašeho partnera. Ostatně, vaše pocity také nebudou nic moc při všech těch «on vydělával mnohem víc» nebo «guláš rozhodně uměla daleko lépe».
Nechat se převychovávat
Pokušení předělat někoho k obrazu svému je veliké, zvláště je-li dotyčný zcela zaslepen zamilovaností. Podobné pokusy se dějí velice často. Někdy to dokonce může být i ku prospěchu, například když objektu své lásky pomáháme zbavit se nějakého zlozvyku. Ale co když partner něco namítá proti nějakému rysu vaší povahy, nebo má námitky proti vašemu oblíbenému koníčku?
Tady je třeba se důkladně zamyslet nad tím, o co jde: drobnost, která se dá kvůli vztahu samotnému přehlédnout, nebo výraz vnitřního založení, bez kterého by váš partner už nebyl sám sebou. Například:
- Pokud partnerovi, kterého milujete, velmi vadí vaše pravidelné každonedělní bubnování v sousedním pokoji, měli byste se nejspíš zamyslet nad možností hledání jiného místa a volby jiného času k provozování této, jak jistě uznáte, akusticky nikterak málo nápadné hudby.
- Jestliže však zásadně odmítá vaše hobby jako takové, i když se mu věnujete výhradně v hodinách, kdy partner není přítomen nebo ho třeba provozujete pouze v hudební škole, měli byste nejspíš pouvažovat, zda váš vztah má vůbec nějakou budoucnost.
Sám rozhodovat o domácnosti
Na jednu stranu se zdá samozřejmostí, že tradiční rozdělení domácích povinností podle klíče „mužské x ženské“ povinnosti je zastaralou záležitostí. Moderní muži často skvěle vaří a ženy si hravě poradí s kapajícím kohoutkem. Na druhou stranu se však v praxi stále setkáváme s tím, že partneři navzájem od sebe očekávají právě takový – rozuměj tradiční – přístup k záležitostem domácnosti. To je častým zdrojem neporozumění a konfliktů. Dodejme, že zcela zbytečných. Dnes opravdu nemá smysl něco po tom druhém vyžadovat, na základě jeho pohlavní příslušnosti. Ideální je poradit si s domácností společně. Také výzkumy potvrzují, že páry, které to dokážou, jsou mnohem spokojenější se vztahem celkově i s intimním životem v něm.
Posměšky
Zdravá ironie ve vztahu může být dokonce skvělá věc, klíčové tady však je slovo «zdravá». Pravidelně pronášet jízlivé vtípky hraničící s neúctou a znevažováním už sem rozhodně nepatří. Skutečně není správné domnívat se, že si na to člověk snad má zvyknout a nevěnovat tomu pozornost. Sociální psycholog John Gottman z university v americkém Wisconsinu, který se po dlouhá léta věnuje otázkám manželských vztahů, došel se svým týmem k závěru, že jedním z nejčastějších důvodů k rozvodu je právě neúměrný sarkasmus jednoho z partnerů.
Zapomínat na své blízké
Naši blízcí nás podporují, ať jsme sami, anebo žijeme ve dvojici. Oni sami také potřebují naši pozornost a náš partner by se tomu rozhodně neměl stavět na překážku. Emoce, kterými se obohacujeme při styku s přáteli nebo členy své rodiny, se liší od emocí, které nám poskytuje partner. Nejsou ani lepší, ani horší, jsou zkrátka úplně jiné a my je potřebujeme, abychom se mohli cítit jako plnohodnotná osobnost.
Být finančně závislí
Společný účet v bance není na závadu, ale zříkat se svého účtu individuálního také nemá smysl. Není v tom žádná zrada, ani to není příznak lakoty, ale účinný způsob, jak se samostatně dostat z nějaké těžké situace, proti níž není nikdo nikdy pojištěn. Je to zdroj stability, s nímž za zády se budete méně nervovat kvůli hloupostem a více času věnovat budování vzájemného vztahu.
Nedůvěřovat partnerovi
Vzájemná důvěra je podle názoru psychologů podmínkou bez níž žádný vztah nemůže existovat. Jestliže někomu můžeme důvěřovat, cítíme pohodu a životní prožitky dostávají zářivější barvy. Vybavte si jakýkoli šťastný okamžik a svůj stav v tu chvíli – jen těžko jste tehdy cítili napětí.
Důležité je uvědomit si, že schopnost důvěřovat partnerovi nezávisí ani zdaleka pouze na něm. Výchova, psychická traumata i negativní zkušenosti ovlivňují schopnost být otevřený. V případě problémů to nejlepší, co můžeme udělat, je obrátit se na odborníka. Pokud však byla nedůvěra vyvolána lží, nezodpovědností nebo partnerovou nestálostí, pak si položte jasnou otázku: «Chci takhle žít dál?» A seberte odvahu si na ni také jasně odpovědět.
Porušovat své zásady
Každý člověk má svá přesvědčení, založená na výchově, zkušenosti a osobním pojetí světa. Nedodržovat je, překračovat své zásady znamená sám sebe zbavovat možnosti žít plným životem. Pocit štěstí v mnohém závisí na tom, nakolik se skutečnosti soduje s našimi představami o ní. Pakliže partner vyznává myšlenky vám cizí nebo se vysmívá věcem pro vás důležitým, nemáte právo mu to zakazovat. Máte však právo ho v tom nepodporovat nebo se smát spolu s ním. Rozhodnutí je na vás.
Ignorovat přání
Čím více činů protiřečících svému přání vykonáme, tím rychleji roste nespokojenost se sebou samým. V důsledku toho se pak rozvine stav «všechno je v pořádku, ale něco mi chybí», který změní život v hustou, neprostupnou vrstvu šedi.
Proto až se poiksté budete vydávat na výšlap do lesa, o který z hloubi duše nestojíte, místo abyste se vypravili na oblíbené místo na řece, zaposlouchejte se pozorně do vlastního nitra: nemáte náhodou tupý, naříkavý pocit, že váš život za vás vlastně žije někdo jiný?
Zříci se svého snu
Zříci se něčeho kvůli vztahu člověk samozřejmě musí. Vždyť trvání vztahu konec konců není nic jiného než plod umění kompromisu. Když však člověk stane tváří v tvář rozhodnutí mezi výpravou do Tibetu, o níž intenzivně snil posledních pět let a tradiční dovolenou pod stanem u rybníka po boku milovaného partnera, neboť ten si právě takovou dovolenou přeje, zrodí se bezděčná otázka: co je důležitější – vztah, nebo sen? Správná odpověď je jen jedna. Milující partneři nikdy nepostaví toho druhého před rozhodnutí «já nebo sen».
A ještě na závěr. Jakékoli rozhodování ve dvojici by nemělo zbavit štěstí ani vás ani partnera. Už jenom proto ne, že nešťastný člověk zkrátka nedokáže budovat šťastný vztah, ať je jeho partner sebedokonalejší.
Jestliže jsme si blízcí…
12 jednoduchých způsobů dosažení pohody v každém vztahu