Životní pravidlo: Když kůň pošel, sesedni!

kun-posel

V životě se vyskytuje velké množství situací, věcí či lidí, kteří nám už dávno nejdou pod nos. Například:

—Vztahy, které jsou nám už dávno na obtíž.
—Práce, která nás dávno omrzela.
—Byznys přinášející jen ztráty.

Z neznámých příčin se však chytáme paluby tonoucího korábu v naději, že třeba přece jen popluje dál. Marníme na to zbytek nervů, času i peněz.


Je jasné, že řídíme-li se pořekadlem „Trpělivost přináší růže“, projevujeme výdrž a nevzdáváme se. Přesto však i v takovém případě tu musí být nějaký indikátor, nějaký ukazatel – přesný termín k dosažení cíle!

Pokud ho nemáme, je třeba pochopit staré indiánské přísloví:

Když kůň pošel, sesedni!  

Zdálo by se, že vše je jasné, ale …

1. Přemlouváme sami sebe, že ještě je naděje.
2. Popoháníme mrtvého koně ještě silněji.
3. Říkáme si: „vždycky jsme takhle jezdili!“.
4. Přijímáme opatření určená ke kříšení zdechlých koní.
5. Vysvětlujeme sami sobě, že náš zdechlý kůň je mnohem lepší, rychlejší a rozhodně levnější.
6. Sedíme vedle koně a přemlouváme ho, aby nebyl zdechlý.
7. Nakupujeme prostředky povzbuzující zdechlé koně k rychlejší jízdě.
8. Měníme kritéria pro poznávání zdechlých koní.
9. Hromadíme zdechlé koně na jednom místě v naději, že společně budou jezdit rychleji.
10. Najímáme odborníky na zdechlé koně.

Ale ať děláme cokoli, podstata je jen jedna a nemění se: Když kůň pošel, sesedni!

=========
Vyvolávač deště
Obchod splněných přání
Případ na letišti – „Mladá dáma a sáček s pečivem“

Více pro dobrou náladu: