Jak si ve vztahu uchovat sám sebe, jak k tomu stanovit nějaké meze, jestliže jsme se to nenaučili v rodině? Jak se rozhodovat mezi potřebami svými a těch druhých, zvlášť když jsme uvykli jistému pohodlí a neradi vyvíjíme nějaké úsilí? Jak určit, na co právo máme a na co ne, jestliže jsme byli zvyklí, že o tom rozhodují jiní? Jak se naučit odmítat a zakazovat? Jak si zachovat osobní integritu? Ne každý je ochoten probírat podobné otázky s psychologem, nebo vůbec s kýmkoli jiným. Řada lidí si je chce řešit sama. Těm by mohla pomoci tato nevelká „příručka“.
Uváděné rady jsou obecné, mají především ukázat směr, kterým byste měli uvažovat. Některé se vám možná hodí i bez dalšího promýšlení.
1. Pořiďte si zvláštní náramek, ať už pletený, tkaný, nebo klasický, anebo prstýnek. Jste-li pravák, pak na levou ruku, jste-li levák, na pravou. Pokud po vás někdo bude chtít něco zvláštního nebo podivného, bude vám navrhovat něco, co se vám nehodí, nebo vás zvát někam, kam se vám nechce, zatočte místo odpovědi nejprve náramkem nebo prstýnkem na ruce či prstu a potom řekněte: „Promyslím si to. Zítra ti řeknu“. Co je třeba udělat zítra, čtěte dále.
2. Jistěže můžete odmítnout, jestliže se vám nějaký návrh nezamlouvá. Omlouvat se je třeba pouze tehdy, že jste to někdy v minulosti už slíbili, a teď odmítáte. V ostatních případech se omlouvat nemusíte. Stejně tak vysvětlovat své odmítnutí.
3. Samozřejmě odmítnout můžete i tehdy, kdy se vám nezamlouvá nikoli návrh sám, ale ten, kdo ho vám přednesl. Opět nejste povinni nic vysvětlovat.
4. K bodům 2 a 3: méně slibujte. Je mi jasné, že to děláte pod vlivem vnitřního „bodnutí viny“. Trénujte se tedy v snášení těch bodnutí bez dávání slibu. Nejste povinni komukoli cokoli slibovat, když nechcete.
5. Jste-li na návštěvě, určitě není vaší povinností pomáhat hostitelce s nádobím. Opravdu si můžete postavení hosta jen užívat. Nelíbí se vám tu? Nemusíte sem příště chodit, i kdyby vás zvali.
6. Jak se tváří recepční dole u vchodu se vás nijak netýká. Tenhle výraz má vždycky. Pokud něco potřebuje, ať vás osloví. Nejste povinni se tím zabývat.
7. Zbavte se zvyku odhadovat náladu jiných lidí podle tónu jejich hlasu: vždycky se zmýlíte ve svůj neprospěch. Buď se přímo optejte, co se jim nezdá, nebo to nechte na nich. Budou-li chtít, ozvou se sami.
8. Nejste vůbec povinni odpovídat na mail nebo dopis neprodleně (stejně tak na sms, post na Fb, Twitteru apod.), pokud to není váš osobní zájem. Nemáte-li na kontaktu zájem, nemusíte odpovídat vůbec. Opravdu máte právo nemít zájem o nějaký kontakt.
9. Máte právo přerušit rozhovor nebo jiný způsob komunikace, pokud o něj nestojíte, nebo se vám přestal zamlouvat. Časem se to naučíte dělat s elegancí, prozatím si zapamatujte jedno: můžete zkrátka zmizet. Pokud máte strach, že byste podlehli pocitům viny nebo přemlouvání, odejděte bez rozloučení.
10. Nemusíte hned zvedat sluchátko, respektive přijímat hovor, když vám někdo volá. Upřímně řečeno, nemusíte hovor přijmout vůbec.
11. Opravdu to není vaše vina, když se váš kamarád opět opije. Vůbec to neudělal proto, že vás „tak rád vidí“. Je zkrátka alkoholik. A ti se čas od času opíjejí, přičemž okolí využívají jako příčinu nebo výmluvu. Prostě jste se mu šikovně namanuli. A i když vám bude tvrdit, že za to můžete vy, není to vaše vina.
12. Rozvíjejte svou emocionální i tělesnou citlivost. Důvěřujte vlastnímu pocitu že „něco není jak má být“. Jste-li manipulováni, mívá to často podobu svíravého pocitu v hrudi nebo břiše, někdy okamžitě pocítíte bolest hlavy. Snažte se napříště vyhnout podobným vztahům a situacím.
13. Stud a vina jsou city, kterým to pravé místo ve svém životě můžete přisoudit pouze vy. Pokud vám někdo sděluje, že jste tím a tím vinni, nebo za co se máte stydět, odejděte.
14. Pokud váš partner dělá něco, co se vám nelíbí, nečekejte, až se dovtípí sám. On nejste vy a nedovtípí se. Požádejte, ať toho nechá. Nejste povinni vysvětlovat proč. Pokud chcete, vysvětlit to samozřejmě můžete. Jestliže partner pokračuje v tom, co se vám nelíbilo i přes vaši žádost, ujistěte se, že vás pochopil správně. Napotřetí už odejděte.
15. Jen tak pro pořádek: nejspíš jste nevěděli, že pokud vám něco hrozí, máte volat na policii. Ověřila jsem si, že to funguje. Nevolat, až když vás někdo uhodí, ale při první slovní výhrůžce.
16. Než někomu půjčíte peníze, vemte si týden na rozmyšlenou. A to i tehdy, máte-li tu sumu volně k dispozici.
17. Než se s někým domluvíte na společné dovolené, vemte si dva týdny na rozmyšlenou. A to i tehdy, máte-li v navrhovaném termínu volno a nápad se vám zamlouvá.
18. Než budete souhlasit s účastí na časově rozsáhlém pracovním projektu, vemte si měsíc na rozmyšlenou. Uvažte vše, zvláště pak sklony k manipulaci u příštích kolegů a šéfa.
19. Než přijmete nabídku společného života, vemte si půl roku na rozmyšlenou. Nevyslovujte souhlas s ničím, o čem jen trochu pochybujete.
20. Tato pravidla se vztahují na jakékoli vaše rozhodnutí.
P.Gaverdovská
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>To hlavní je, s jakou náladou vkročíme do nového dne.
Vesmír je k člověku vždycky přívětivý a podporuje jeho dobré úmysly
