VŠEHO se nám dostává po zásluze

vseho-se-nam-dostava

Žijeme tak, jak jsme si zasloužili

Proč někdo má věrného, milujícího partnera, soudržnou rodinu a děti, na které může být pyšný a jiný tráví život v osamění? Proč jedni lidé mají pevné zdraví a jiné ničí nemoci a bolest? Proč jedni mají skvělou práci nebo vlastní vzkvétající podnik, který jim přináší uspokojení i zisk a jiní mají nudné zaměstnání a počítají každou korunu?

Zastavte se na chviličku, přestaňte klást zbytečné obecné otázky a zeptejte se sami sebe, proč právě VY jste setkali s konkrétními životními okolnostmi a podmínkami. Pokuste se pohlédnout na věc nezaujatým pohledem a rozebrat si, jak se stalo, že váš život se až do přítomnosti rozvíjel určitým způsobem. Zamyslete se, proč vás tento stav neuspokojuje.

Odpověď je ovšem jednoznačná: žijeme tak, jak jsme si zasloužili.

A nemá smysl stěžovat si svému okolí. Každý člověk je strůjcem svého osudu, tohle úsloví se nezrodilo ze vzduchu. Máte takovou rodinu, takovou práci, takový dostatek či nedostatek, jaké jste si zasloužili.

Zvedl se ve vás mocný příliv odporu vůči předchozí větě? Znamená to, že přebýváte „ve své vlastní pravdě“, jako do určité míry každý člověk. Pokud s tím nic nebudete dělat, pokud nedokážete zvítězit sami nad sebou a zhodnotit svůj život objektivním pohledem, nemá ani smysl pokoušet se hovořit o nějakých životních změnách.


„Vlastní pravda“

Nezávisle na úrovni rozvoje zastává každý člověk v té či oné míře svou „vlastní pravdu“. Co to je? Souhrn osobních mínění a názorů, hodnoty zakořenělé a ustrnulé do té míry, že vytvářejí jakousi zeď bránící uvidět skutečný stav věcí nebo něco nového. Jsou to šablony myšlenek a jednání, jichž se člověk slepě drží bez ohledu na okolnosti, přičemž často odmítá připustit byť i jen možnost překročení jejich rámce.

Všeho se nám dostává po zásluze.

Můžete položit otázku, co to je za abstraktní výraz; jakým způsobem se dá ona „zásluha“ měřit?

Je to postupný celkový rozvoj, zahrnující jak narůstající vnitřní zralost a čistotu, tak moudrost. My sami míru vlastní „zásluhy“ nestanovujeme, to se děje bez nás. Proto jakékoli roztrpčení – já si to zasloužím, proč jsem to nedostal? – nebo snaha získat něco s přesvědčením, že si to zasloužím, jsou zbytečné. Je to totéž, jako pořídit si na leasing drahé auto a zničit ho při havárii. Auto je pryč, avšak dluh zůstal.

Vnucuje se otázka: proč se to stalo? Protože jste si nezasloužili, abyste měli auto. Podle nějakých parametrů jste to v životě dotáhli tak akorát na trojku, ale abyste si zasloužili auto, chtělo by to aspoň lepší dvojku. Co s tím máte dělat? Pracovat na těch vnitřních kvalitách, kterých se vám zatím nedostává, abyste dostali to, po čem toužíte.

Byli jsme zrozeni, abychom se rozvíjeli a měnili. Jestliže se to neděje, vystrčí vesmír člověka na zadní dvorek života a prostě ho nechává dožít. Abychom poznali úroveň vlastního rozvoje, stačí se rozhlédnout kolem. Podívat se na společnost, s níž se stýkáme a v níž se pohybujeme, na situace demonstrující názorně stav věcí v našem životě, ať už přímo nebo nepřímo. To všechno jsou ukazatele, které nám ustavičně připomínají naše nedodělky, chyby, omyly atd.

Všechno na světě je v rovnováze.

Je to jako s miskami vah. Jednu máme uvnitř, druhá je venku. Co umístíme na tu vnitřní, to ovlivní jisté události a změny venku.

Ať už si o tom myslíme cokoli, budeme se muset smířit se skutečností, že abychom změnili svět kolem sebe, musíme nevyhnutelně začít u sebe. Kdo chceš hýbat světem, hni nejprve sám sebou, řekl Sokratés. Nemá smysl měnit profesi, zlobit se na vlastní rodinu, vztekat se, že máme mizerný plat atp. Tím nezměníme absolutně nic. Začátek je v nás.


Snažte se změnit okolnosti, v nichž jste se ocitli. Právě ony vypovídají o úrovni vašeho rozvoje. Současné životní podmínky můžete brát jako výchozí bod na dlouhé cestě rozvoje. Stojíte na počátku s tím, co už máte. Z toho vyjděte, o to se opírejte. Stanovte si cíl a zvolte směr. A vyrazte.

Člověk má být vždycky vděčný za to, co už má. Naučíte-li se přijímat a vážit si života, který už máte, budete připraveni získat více. Jinak to nefunguje.

Když na sobě budete pracovat, ať už v jakékoli životní oblasti, vždycky se vám dostane náležité odezvy. Každý váš krok bude odměněn výsledkem odpovídajícím vynaloženému úsilí. V tom spočívá „míra zásluh“. Zpravidla se vám bude zdát, že za takovou velkou námahu jste dostali málo, ale není tomu tak. Pamatujte, že to ne člověk „stanovuje míru“. Pokud výsledek nepotvrzuje vaše očekávání, znamená to jediné: nevložili jste do něj dost práce, dost úsilí, nešli jste do toho naplno.

Na cestě k lepšímu životu se naučíte uvědomit si svá přání a potřeby, nacházet správná řešení problémů a také správný postup k cíli. Časem pochopíte, co si doopravdy zasloužíte a co ještě musíte udělat, abyste si zasloužili více. Objektivní analýza vlastního jednání je klíčem k pochopení zákonů Vesmíru. V budoucnu budete přesně vnímat vzájemné spojení mezi vynaloženým úsilím a prospěchem, který vám Vesmír odměřil.

Lia Shatush

=========
9 vět, které vám pomohou ve zlých časech
Jakými pravidly se v životě máme řídit

Více pro dobrou náladu: