Vesmír je k člověku vždycky přívětivý a podporuje jeho dobré úmysly

vesmir-je-privetivy

Popelčin pohádkový příběh se nezřídka odehrává i ve skutečnosti. V životopisech mnoha známých osobností se setkáme s neuvěřitelnými fakty proměny, připomínajícími název pohádky „Jak Honza ke štěstí přišel“. Těmto šťastlivcům se obvykle říká miláčkové osudu a obecné mínění má za to, že veškerá jejich zásluha spočívá v tom, že byli ve správnou chvíli na správném místě. Jenomže ono to není tak jednoduché. Většina těchto „šťastlivců“ obvykle vynaložila k uskutečnění svého snu nemálo sil a času. Psychologové jsou přesvědčeni, že k zázrakům dochází pouze v životě takových lidí, kterým se podařilo pro zázrak připravit vhodnou půdu. Zcela s tím souhlasil také známý Freudův žák, švýcarský psycholog Karl Gustav Jung.

Jung zavedl termín synchronicita pro takové shody okolností, které nespojuje běžný vztah příčiny a následku, ale spíše jejich smysl. Jestliže tedy člověk něco velmi silně chce a vyvíjí činnost k jeho cíli směřující, pak v jeho osudu nevyhnutelně dojde k událostem, vedoucím k naplnění cíle. Mohou být na první pohled zcela náhodné a s cílem vůbec nesouvisející. Avšak v průběhu času se všechny jakoby samy o sobě propojí v jednom bodě. Dojde zkrátka k obyčejnému zázraku.

Například bankovní úředník touží stát se básníkem a po dlouhý čas píše verše „do šuplíku“. Jednoho krásného dne se konečně pevně rozhodne své dílo ukázat odborníkovi, jenomže žádného literáta nezná. Načež se za dva dny náhodně seznámí se zkušeným spisovatelem, s jehož pomocí vydá svou první sbírku básní. Setkání se spisovatelem bylo jistě šťastné, nebylo však náhodou, nýbrž projevem synchronicity. Setkání by nevedlo k ničemu, pokud by básník na svém snu tvrdě nepracoval.


Složení úspěchu

Aby mechanismus synchronicity fungoval, musí existovat tři důležité komponenty, zcela závislé na člověku: sen, cíl a práce.

Sen

Musí jít o silné, radostné přání, které stačí zmínit a hned se pozvedne nálada. Myslet je na ně třeba beze strachu. Pokud člověka nic nenapadá, stačí malý trik. Odpovědět si na otázku: Co bych dělal, kdybych měl kouzelnou hůlku? Odpověď se jistě najde a není důležité, že sen se v danou chvíli zdá neuskutečnitelný.

Cíl a plán

Přesné zformulování cíle a několik bodů týkajících se jeho naplnění přibližují zdánlivě pomíjivé přání realitě. Není nezbytné promýšlet způsoby realizace snu. Postará se o ně sám život.

Práce

Snít a plánovat je málo. Nezbytné je jednat. I když je cíl velmi daleko, vždycky se dá udělat nějaký malý krůček směrem k jeho realizaci. Takže když se rozhodneme, je nezbytné začít podle svých možností jednat tady a teď. Jestliže například sníme o cestě do Paříže, můžeme sedět a prohlížet si fotky tohoto města, ale mnohem lepší bude učit se francouzštinu a zjišťovat podrobnosti k pobytu. Je zcela pravděpodobné, že po nějakém čase nám život přinese překvapení – letenky do Paříže nebo výhodnou možnost jejich získání.

Jung věřil, že Vesmír je člověku příznivě nakloněn a vždycky jeho dobré úmysly podporuje. K uskutečnění snu však nestačí prostě mít cíl. Důležité je neležet na gauči, ale vyvíjet velké úsilí správným směrem. Okolnosti nám pak určitě pomohou cíle dosáhnout.

=========
Tři hlavní zákony vesmíru
Když se máte rádi, budujete kolem sebe zahradu

Více pro dobrou náladu: