Úskalí chvály

uskali-chvaly

V očekávání dítěte studují mnozí rodiče řadu knih a publikací, aby zjistili, jak se má dítě zdravě vyvíjet v těhotenství, jak je správně vychovávat, jak je chránit před různým nebezpečím a tak dále.

Zatím jen málo se však hovoří o něčem, co může v budoucnu rozhodovat o úspěšnosti nebo neúspěšnosti dítěte. O tom, jak dítě chválit.

Doktorka Carol Dwecková ze Stanfordské university je přesvědčena, že budoucnost člověka závisí na tom, jaký typ myšlení rozvíjíme v dítěti v útlém věku: myšlení růstu nebo myšlení fixované.

Fixovaným myšlením označuje situaci, kdy naše povaha, intelekt a tvůrčí schopnosti jsou statické, jsou nám od přírody dány.

Myšlení růstu se nebojí problémů a porážky nevnímá jako důkaz hlouposti, ale jako trampolínu rozvoje a nových možností.

Na tom, jaký typ myšlení se u člověka vyvíjí od nejútlejšího dětství, závisejí jeho kariéra, jeho vztahy a konec konců i jeho schopnost být šťastný.

Tady jsou jednoduché příklady k rozlišení oněch dvou typů myšlení. Chválit je třeba dítě nikoli za talent, ale za schopnost a snahu učit se.


Dítě vám čte knihu:

1. MYŠLENÍ FIXOVANÉ— «Ty jsi ale šikula!»

2. MYŠLENÍ RŮSTU— «Kolik ti to dalo práce, aby ses to naučil, a podívej, jak ti to jde! Vidíš, co dokážeš!»

Dítě rychle složí puzzle:

1. MYŠLENÍ FIXOVANÉ— «Ty jsi ale chlapík! Jak pěkně to umíš!»

2. MYŠLENÍ RŮSTU— «Ohohó, zdá se, že pro tebe je to moc lehké, budeme ti muset pořídit nějakou těžší skládačku. Je vidět, že se to učíš opravdu rychle! Tu těžší zvládneš zrovna tak!»

Dítě dostalo za test dvojku:

1. FIXOVANÉ MYŠLENÍ— «Dvojka z testu? Jseš borec, to je dobré!».

2. MYŠLENÍ RŮSTU— «Dvojka z testu? Je vidět, žes pochopil, o čem to je. Vsadím se, že jestli to zítra zkusíš znovu, už nespleteš vůbec nic a dostaneš za jedna.»

Může se zdát, že mezi výroky je rozdíl nepozorovatelný, přesto však jeho vliv na osud dítěte může být obrovský.

Když dítě nechválíte za talent, ale za jeho snahu a schopnost učit se, dáváte mu najevo, že není žádný přírodní zázrak, ale že dokáže prací a úsilím mnohého dosáhnout. A že nezdary a chyby jsou normální věc. Sebevědomí dítěte nijak neklesá, protože ví, že všechno závisí na jeho úsilí a má nejednu možnost to dokázat.


Doktorka Dwecková se svými kolegy provedla na toto téma dlouhodobý výzkum. Po dva roky sledovali skupinu páťáků, u kterých se snažili rozvíjet různé typy myšlení. A výsledek? Po dvou letech se hodnocení dětí nijak zásadně nezměnilo, všechny se učily na stejné úrovni, ale cíle, které ve škole sledovaly, byly naprosto jiné.

U dětí s fixovaným myšlením bylo hlavním cílem za každou cenu vypadat v očích přihlížejících chytře a jejich chování směřovalo k odstranění všech možností, které by to popíraly. Děti s myšlením růstu se nebály nezdarů a tím hlavním pro ně bylo v každém případě a za jakoukoli cenu se učit.

„Zdůraznění důležitosti úsilí ukazuje dětem, na co se mohou zaměřit, ” vysvětluje Dwecková. “Zjistí, že když vynaloží úsilí, postupně se doberou úspěchu. Na druhou stranu zdůrazňování vrozené chytrosti vzbuzuje v dětech dojem, že samy nemohou nic ovlivnit, neposkytuje jim návod, jak si počínat, když vrozená inteligence k úspěchu nestačí.”

Pro koho bude lehčí překonávat životní zkoušky a rozvíjet se, je nabíledni. Zamyslete se tedy, jaký typ myšlení svému dítěti vnukáte. Je to velmi důležitý výchovný prvek a měli bychom ho vždycky mít na zřeteli.

Angie Aker

=========
11 vět, které vašemu dítěti vrátí sebevědomí
Vychovávat dítě neznamená vysvětlovat mu, jak se má žít.

Více pro dobrou náladu: