Tisíc kuliček aneb jak si více vážit života

kulicky-big

Před několika týdny jsem si k ranním novinám uvařil kávu a posadil se, že si poslechnu rádio. Jak jsem ladil různé stanice, upoutal náhle mou pozornost sametový hlas nějakého staršího muže. Vyprávěl něco o tisíci kuliček. To mě zaujalo, zesílil jsem zvuk a opřel se v křesle.

Dobře, říkal ten stařík, – klidně se vsadím, že jste v práci hodně vytíženi. Včera, dneska, zítra. A třeba vám za to i dost platí. Jenže za ty peníze si kupují váš život. Jen se zamyslete, je to čas, který netrávíte s těmi, které máte rádi, se svými blízkými. Za nic vám neuvěřím, že opravdu musíte pracovat celou tu dobu, abyste se uživili. Pracujete, abyste uspokojili svá přání. Musíte ale vědět, že je to uzavřený kruh – čím více peněz, tím více toho budete chtít a tím více budete pracovat, abyste měli ještě víc.

Je třeba dokázat se sám sebe v jisté chvíli zeptat: „Opravdu potřebují tu či onu věc  – například nové auto – tak nutně?“ A říci si, zda jste kvůli tomu ochotni promeškat první taneční vystoupení své dcery nebo synův sportovní závod. Dovolte mi povyprávět vám o něčem, co mi reálně pomohlo pamatovat si a zachovat to hlavní v mém životě.

A začal vysvětlovat svou „teorii tisíce kuliček“.


– Podívejte, já jsem si jednoho krásného dne sedl a trochu jsem počítal. Člověk žije v průměru 75 let. Vím, někdo žije méně, jiný delší dobu. Ale průměr je 75 let. Když 75 násobím 52 (to je počet nedělí v roce), dostanu 3900 – tolik nedělí v životě máme. Když jsem se nad tím zamyslel, bylo mi pětapadesát. Znamenalo to, že už jsem prožil přibližně 2900 nedělí. A zbylo mi jich jen 1000.

Šel jsem kvůli tomu do hračkářství a koupil jsem 1000 malých plastových kuliček. Nasypal jsem je všechny do průhledné nádoby. A pak jsem každou neděli vytahoval a zahazoval jednu kuličku. Všiml jsem si, že když jsem to dělal, když jsem viděl, jak se počet kuliček zmenšuje, začal jsem věnovat víc pozornosti skutečným hodnotám v životě.

Není silnějšího prostředku, než vidět, jak se zmenšuje počet dní, které ti byly souzeny! A teď mi dovolte ještě poslední myšlenku, o kterou bych se dnes s vámi rád podělil, než půjdu obejmout svou milovanou ženu a půjdu s ní na procházku.


Dneska ráno jsem z té nádoby vyndal poslední kuličku…

A proto každý následující den je pro mě dar. Přijímám ho s vděčností a svým blízkým a milovaným lidem dávám teplo a radost. Víte, myslím si, že to je jediný možný způsob prožití života. Ničeho nelitují. Rád jsem si s vámi popovídal, ale teď už musím spěchat k rodině. Věřím, že se ještě uvidíme.

Zamyslel jsem se. Měl jsem skutečně o čem přemýšlet. Plánoval jsem dneska zaskočit do práce ne na moc dlouho, bylo třeba dělat na jednom projektu. Pak jsem si chtěl s přáteli zajít do klubu. Místo toho jsem šel nahoru a probudil svou ženu něžným polibkem.

– Vstávej, drahoušku, pojedeme si s dětmi udělat piknik.

-Co se stalo, zlato?

-Nic zvláštního, jen jsem si zkrátka řekl, že jsme už dávno nebyli o víkendu všichni spolu. A taky se chci zastavit v hračkářství. Potřebují koupit plastové kuličky…

=========
5 věcí, jichž nejčastěji litují umírající
Neskutečně silný příběh jednoho taxikáře

Více pro dobrou náladu: