Příčiny bídy na mentální úrovni

chudoba
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se lidé dělí na bohaté a chudé? Co je toho příčinou ? Je opravdu nezbytné narodit se „se stříbrnou lžičkou v ústech“ , aby se člověk stal bohatým? Pojďme se společně zamyslet nad prvopočátečními kořeny bídy.

1.Mentalita

V dětství jsme u jedné mojí spolužačky doma často společně skákaly na gauči. Samozřejmě, když se dospělí nedívali. Měly jsme velké potěšení z těch pér, která se úplně na pohmat tiskla k povrchu gauče, v nadšení nás uváděl prach, který se pod našimi skoky v mračnech z gauče zvedal. Po dvaceti letech jsem svou spolužačku navštívila a s hrůzou jsem zjistila, že v rohu stojí stále tentýž gauč, na němž jsme kdysi poskakovaly.

Pokud jsem si ho dobře pamatovala, nijak zvlášť se nezměnil, jenomže teď jsem byla otřesena bídou a ubohostí zařízení. V duchu jsem počítala, kolik by stálo koupit nový gauč, vyměnit promaštěné židle, prasklé zrcadlo, vyspravené staniolem od čokolády. Zatímco jsme rozprávěly, bílila jsem v duchu strop a stěny. Nutilo mě to vstát a umýt okna zaneřáděná mouchami, vyházet všechny ty záhadné tyčky a kartony vykukující zpod gauče i rozbitý květovaný hrnek, slepený izolepou. „Třeba nemají peníze“, pomyslela jsem si. Mozek se mi ale vzpíral a navrhoval koupit aspoň lacinou tapetu s dekorem dřeva a přelepit jí stůl. Ať jsem pohlédla kamkoli, vždycky jsem narazila na něco rozbitého, na nějakou špínu, skvrny, smetí.

Mozek mi najednou položil otázku: „Proč je s bídou vždy spojená špína, co myslíš?“ Tuhle otázku kladu teď i vám.


I když slovo „vždy“ nahradíme výrazem „prakticky vždy“ nebo „nezřídka“, snazší to nebude. Špína není projevem nedostatku peněz, ale mentality. Vmyslete se do toho: špína je projevem odpovídající mentality. A protože špína a bída spolu sousedí, je i bída projevem mentality svého druhu. Bída se nachází v nemyté hlavě.

2. Měšťáctví

Ve škole jsem měla skvělou učitelku literatury, naprosto nevšedního rozumu, opravdu moudrou ženu. Kdysi pronesla větu, kterou jsem si zapamatovala na celý život. Někdo se zeptal, co je to šosáctví. Odpověděla: „Šosáctví, nebo také měšťáctví, znamená pít ze staré otřískané sklenice, když v příborníku stojí nová“.

Tak je tomu v mnoha domácnostech. Peníze se ukládají na „kdyby něco“, nové šálky čekají v příborníku na „sváteční příležitost“, jenomže těch je opravdu málo, zatímco „kdyby něco“ je v životě každou chvíli. Kdo neustále žije očekáváním budoucnosti, k tomu se budoucnost nikdy nedostaví. Tehdy jsem pochopila: je hanba být chudý, je hanba být špinavý. Je hanba mít v hlavě rozvrat, který se nevyhnutelně odrazí na domácnosti i na mentalitě dětí. Život v očekávání budoucnosti k rozvratu vede.

3. Popelčin komplex

Znám jistou ženu, která více než dvacet let šetřila, aby si mohla koupit chatu. Vychovávala dvě dcery. Holčičky byly věčně o hladu, jedly samé kaše a starší z nich mi vyprávěla, jak se vždycky styděla jít na dvůr v kalhotách se spravovanými koleny. Jak holčička rostla, rostly s ní jako kouzlem i její kalhoty. Centimetr po centimetru se objevovala látka zahnutá dospod. Nebyla tak vybledlá, jako ostatní látka na kalhotech, a byla tak důkazem , jak se dá nad bídou vyzrát.


Nemá smysl dokazovat, že státní zřízení neumožňuje dost vydělávat. Nehodlám nadávat na zřízení, ale na hnilobu v mozcích. Za stejné peníze můžeme vypadat důstojně nebo bídně. Když ta dotyčná matka konečně koupila chatu, nejevily o ni obě už odrostlé dcery žádný zájem. Zato donekonečna matce vyčítaly, že je nenaučila, co to je, být ženou. Trpěly Popelčiným komplexem. Byly zvyklé vidět odřená křesla, staré nádobí a olezlé ručníky a nosily kabát déle než sedm let. Když dospěly, bály se pro sebe utrácet peníze. Pokaždé, když si něco přece jen koupily, zkazilo jim to náladu. Doslova cítily, že si ty nové věci nezaslouží. A tomu říkám bída na mentální úrovni. Je obsažena ve vědomí, uložena snad i v buňkách, v krvi, v kostech. Strach utratit peníze pro sebe z vás dělá chudáka.

4. Programování

Děti zvyklé na olezlé kouty se podvědomě programují na bídu. A už v pubertě začínají pociťovat její tíhu. Špína a bída člověka drtí, všední pohled na denodenní ubohou situaci ho přednastavuje do role chudáka. Mohli byste mi namítnout, že nenávist k bídě některé lidi stimuluje ke snaze o rozvoj, o vydělávání peněz, ale na to vám řeknu jen jedno: daleko větší množství lidí se pod neúměrným břemenem bídy zlomí .

Líbí se mi věta: „Bohatství je stavem mysli“. Myslím, že také bída je stavem mysli. Bohatství i bída jsou stavem vašeho rozumu, vašich myslí.

Natalie Greis

=========
Když přání mít více peněz nefunguje

Více pro dobrou náladu: