18 pravidel etikety, která by měl každý znát

etiket

Projevovat zdvořilost není nijak těžké – je to respekt k sobě samému i k okolí. Jsou však i další pravidla zdvořilého jednání, která zdaleka všichni neznají. Seznamte se s osmnácti pravidly, která mohou život udělat příjemnějším.

1. Nikdy nechoďte na návštěvu bez ohlášení.

Pokud vás někdo navštíví bez ohlášení, můžete si kldině dovolit být v županu a natáčkách. Jistá britská lady říkala, že kdykoli se objeví nepozvaní hosté, obuje se, nasadí klobouk a bere deštník. Pokud host příjemný člověk, raduje se: „To je ale štěstí, zrovna jsem se vrátila domů“! V opačném případě lituje, že zrovna odchází.

2. V kanceláři ani na návštěvě deštník nikdy nesušíme roztažený.

Složíme ho a postavíme na stojan, nebo zavěsíme na věšák.

3. Tašku nedržíme na klíně, ani ji nestavíme na stůl (například v restauraci).

Maličkou zdobnou zaklapávací taštičku můžeme položit na stůl, objemnější kabelku však musíme pověsit na židli nebo postavit na zem – pokud tam není speciální stojánek. Aktovky se stavějí na zem.

4. V igelitce můžeme zboží přinést z hypermarketu, stejně jako v papírových značkových taškách z butiku.

Nosit je i nadále jako tašku není známkou dobrého tónu.

5. Muž nikdy nenosí ženě kabelku.

A dámský plášť bere do rukou pouze aby ho odnesl do šatny nebo ženě pomohl s oblékáním.


6. Domácím oblečením jsou kalhoty a svetr, pohodlné, ale slušného vzhledu.

Župan a pyžamo jsou určeny k tomu, aby v nich člověk došel z koupelny do ložnice a ráno z ložnice do koupelny. V každém případě jde o přísně soukromý druh oděvu.

7. Od okamžiku, kdy se dítě zabydlí ve svém pokoji, klepejte, kdykoli k němu chcete vejít.

A ono se bude chovat stejně, až půjde k vám do ložnice nebo do pracovny.

8. Žena si nemusí v místnosti sundávat klobouk.

To se však netýká čepice a pletených zimních rukavic nebo palčáků.

9. Celkový počet šperků by podle mezinárodního protokolu neměl přesáhnout 13 kusů – započítávají se i ozdobné knoflíky.

Na rukavičky se nenavléká prsten, náramek je přípustný. Čím pokročilejší denní doba, tím dražší mohou ozdoby být. Brilianty byly dříve pokládány za čistě večerní ozdobu provdaných žen, nicméně v poslední době je přípustné nosit brilianty i ve dne. Také pro mladou dívku jsou vhodné šroubovací náušnice s briliantem.

10. Pravidla placení v restauraci: pokud vyslovíte větu „Zvu vás“, pak je zřejmé, že budete platit.

Jestliže žena zve obchodního partnera do restaurace, platí ona. Formulace: „Pojďme zajít do restaurace“ znamená, že každý platí sám za sebe. Pouze pokud muž nabídne ženě, že zaplatí všechno sám, může žena souhlasit.

11. Do výtahu vstupuje muž vždycky jako první, ven vychází první ten, kdo je blíže dveřím.


12. Nejčestnějším místem v automobilu je místo za spolucestujícím.

Měla by na něm vždycky sedět žena. Muž usedá vedle ní. Když muž vystoupí, obchází vůz a podává dámě při vystupování ruku. Ať se však žena usadí kdekoli, muž by měl vždycky vystoupit a pomoci jí při vystupování. V podnikatelské sféře muži stále častěji toto pravidlo porušují a drží se hesla feministek: „V byznysu nejsou ženy a muži“.

13. Vyprávět nahlas o tom, že držíte dietu, je neslušné.

Tím spíš nelze pod touto záminkou odmítat pohostinnou paní domu nabízené jídlo. Je třeba hostitelku určitě pochvállit, přičemž nemusíte nic moc jíst. Totéž platí o alkoholu. Nemusíte všem vysvětlovat, že pít nesmíte. Požádejte o sklenku suchého bílého vína a lehce ji přikládejte ke rtům.

14. Tabu ve společenské konverzaci: politika, náboženství, zdraví, peníze.

Naprosto nevhodný je dotaz: „Jaké krásné šaty! Co vás stály?“ V takovém případě je vhodná reakce doprovázená milým úsměvem: „Byl to dárek!“ Hovor převeďte na jiné téma. Pokud by snad tazatel naléhal, řekněte jemně: „Nerad bych o tom mluvil“.

15. Každému člověku nad dvanáct let je třeba vykat.

Je skutečně hrozné slyšet, jak lidé tykají číšníkovi nebo šoférovi. Rovněž v zaměstnání je vhodnější osoby, s nimiž si jinak tykáme, oslovovat „vy“. Tykáme si s nimi pouze v soukromí. Výjimkou jsou vrstevníci nebo osoby blízké. Jak se zachovat, pokud vám spolubesedník vytrvale tyká? Nejprve se přeptejte: „Promiňte, to mluvíte na mě?“ A dále zbývá jen rezignované pokrčení rameny: „Promiňte, ale my si netykáme“.

16. Hodnotit nepřítomné není nic jiného, než je pomlouvat.

Je nepřípustné hovořit špatně o blizkých lidech, například o manželích, jak bývá zvykem. Stejně tak je nepřípustné s opovržením a grimasou hovořit o své zemi. „Tam jsou všichni držgrešle…“ – v takovém případě k nim patříte.

17. V kině, divadle a koncertním sále jdeme na své místo zásadně vždy obličejem k ostatním.

První prochází muž.

18. Devět věcí by mělo zůstat tajemstvím:

Věk, majetek, tajný úkryt v domě, modlitba, složení léku, milostný vztah, dar, úcta a hanba.

A co si dobrém tónu myslí Jack Nicholson? 

«Mám k slušnému chování dost citlivý vztah. Jak podávat talíř. Nehulákat z jedné místnosti do druhé. Nevrazit do dveří bez zaklepání. Pustit dámu napřed. Cílem všech těchle jednoduchých opatření je udělat život lepším. Nemůžeme žít ve stavu chronické války s vlastními rodiči. To je prostě hloupé. Pokud jde o mě, své způsoby si dobře hlídám. Nevidím v tom nějakou abstrakci. Je to všem zcela srozumitelný jazyk vzájemného respektu.“

=========
5 mocných psychologických efektů měnících naše chování
7 věcí, které bychom od lidí neměli očekávat

Více pro dobrou náladu: