Když se spolu s druhým člověkem rozhodneme se něčemu věnovat – něčemu důležitému, jako je sex, nebo méně důležitému, jako je procházka po náměstí (ale možná tak důležitému, jako je procházka po náměstí a ne tak významnému, jako je sex), musíme si uvědomit, že jde o dobrovolné, s někým dalším společně přijaté rozhodnutí, ne však „kvůli“ němu ale „s“ ním. Je důležité uvědomovat si, že naše vztahy se světem, s lidmi okolo a s blízkými spočívají právě v jednání „s“ nimi.
A že to je autonomní rozhodnutí, které je věcí naší svobodné volby.
Že nic nedělám kvůli tomu druhému, proto mi také nic nedluží.
Že on nedělá nic kvůli mně, a proto také já mu nic nedlužím.
Že prostě některé věci děláme společně. A jsme tomu rádi.
Tak se neocitnu v závislosti na něm a nebudu se pokoušet vyvolat takovou závislost v něm.
Neposkvrním svou důstojnost tím, že budu budit jeho obavy.
Odmítnu pokušení vyvolat jeho nenávist.
Odmítnu pozici oběti, aby mě nikdy nelitoval.
Nebudu se pokoušet stát se mu nenahraditelným.
Spokojím se s jeho láskou nebo neláskou.
Tak či tak, pokud mě ten druhý nemiluje, nemusí mít o mě obavy, vždycky se najde někdo, kdo mě bude chtít mít rád.
Jorge Bucay
7 dní sebelásky - Online Kurz Zdarma >>>Nechte jiné na pokoji, věnujte se sami sobě
Sblíží nás to?
