Metoda «zelené tužky»

tuzka

Moje dcera nechodila do žádného předškolního zařízení. Věnovala jsem se jí sama. Když jsme před tím, než měla na podzim jít do školy, trénovaly ruku, vypadal náš sešit takhle:

sesit

Všimli jste si? Nepodtrhávala jsem jí chyby červeně. Naopak jsem zeleně obtahovala ty tvary a písmenka, které se jí zvláště povedly. Měla to moc ráda a u každého řádku prosila: „Maminko, a které je nejlepší tady?“ A měla hroznou radost, když jsem nějakou tu vlnovku nebo kolečko obtáhla a řekla jsem: „Dokonalé!“

V čem se tento přístup liší?

  1. V prvním, klasickém, se soustřeďujeme na chyby. Co se uloží v paměti? Ano, to, co jsme napsali špatně, co není správně. Copak se za tím červeným zdůraňováním dají vidět správná písmenka? Ne! Ať chceme nebo ne, vizuální paměť nám připomíná to, co je zdůrazněno, tedy to, co je špatně.
  2. Ve druhém případě je pozornost soustředěna na to, co je správně. Probouzejí se úplně opačné emoce, vnímáme zcela jiné věci. Ať chceme nebo ne, podvědomě se snažíme zopakovat to, co se povedlo! Získáváme zcela jinou vnitřní motivaci, nesnažíme se neudělat chybu, ale udělat to dobře!

A teď pozor – otázka: jak chyby zdůrazňované v sešitech ovlivňují náš další, dospělý život?

Odpověď je jasná. Od dětství si zvykáme soustřeďovat se na nedostatky, na to, co není správné, na to, co se nám zdá špatné. Učili nás tomu ve škole pomocí červené náplně a učili nás tomu doma, kde daleko spíše věnovali pozornost nezdarům, než aby nás chválili za to, co se povedlo.

Z dvaceti háčků na řádce byl podtržený jen jeden . To znamená, že devatenáct jich bylo správně a jen jeden se nepovedl.

Proč jsme se soustředili na ten jeden?

Tenhleten zvyk (zdůrazňovat chyby červeně), který si vštěpujeme od dětství a jíž se za žádnou cenu nedokážeme zbavit v dospělosti, je nejčastější příčinou nespokojenosti v životě.

Na co se soustředíš, to narůstá. Na co se zaměří pozornost, to se zvětšuje. Všechno to začíná v dětství, z dětství s sebou táhneme do dospělosti všechny návyky a obyčeje. A ne všechny nám dělají zrovna dobrou službu.

Když zavedete pravidlo „zelené tužky“, uvidíte, že i když dítěti nebudete ukazovat chyby, které dělá, bude chyb postupně ubývat. Dítě bude samo od sebe usilovat o napodobení toho, co je dobře, co se mu podařilo.

T. Ivanková

=========
Jak soudíme o lidech
Jednoduchý způsob, jak naučit dítě neskákat do řeči

Více pro dobrou náladu: