Láska nemusí nutně být vztahem k jinému člověku

laska-nemusi-byt

Láska není nutně vztahem k jinému člověku; je to zaměření, orientace povahy, určující vztah člověka ke světu vůbec, nejen k jedinému „objektu“ lásky.

Pokud člověk miluje pouze někoho určitého a ke všem ostatním bližním je lhostejný, není jeho láska láskou, ale symbiotickým svazkem.

Většina lidí je si jista, že láska závisí na objektu, nikoli na jejich vlastní schopnosti milovat. Jsou dokonce přesvědčeni, že fakt, že kromě milovaného člověka nemilují nikoho jiného, dokazuje sílu jejich lásky.

To právě je projev pomýleného zaměření na objekt, o kterém jsme hovořili výše. Je to podobné jako kdyby člověk toužící malovat místo studia malby tvrdil, že jenom musí najít vhodnou skutečnost: jakmile ji najde, bude skvostně malovat sám od sebe. Jestliže skutečně někoho miluji, miluji všechny lidi, miluji svět, miluji život.

Jestliže jsem schopen někomu říci „miluji tě“, musím být schopen říci „miluji v tobě všechno“, „miluji díky tobě celý svět, miluji v tobě sebe sama“.

Erich Fromm

=========
Láska má tři strany
Věty o bezpodmínečné lásce

Více pro dobrou náladu: