Každodenní prosté zázraky

kazdodenni-zazraky

Erich Maria Remarque velmi přesně poznamenal, že „Jen ty nejprostší věci tě nikdy nezklamou. Štěstí vzniká velmi jednoduše a je také mnohem prostší, než si myslíme“.

Prosté sny, prostá krása, prosté zázraky…

Co si představíte, když slyšíte ta slova?

V prostotě je mnoho krásy, protože to, co je prosté, má blízko k pravdě. Malé, prosté každodenní zázraky je velmi důležité umět shromažďovat. Doslova jako sklízet úrodu.

V dřívějších dobách existoval symbolický a velmi užitečný obyčej oslav konce sklizně. Zralé plody byly opatrně trhány ze stromů, drahocenné klasy se sklízely z polí a potom se slavilo písní a tancem. Konec konců to není tak dávno, co se i u nás slavily Dožínky. Možná se místně slaví i dnes.


Díky vypěstované úrodě lidé dokázali přežít zimu a uvítat nové jaro. Nikoho by ani nenapadlo nechat úrodu zkazit na poli. A jak nakládáme se svou úrodou my? Úroda našich životů se skládá z vítězství, splněných snů, radostných chvil, časů pokoje a míru, z rovnováhy, spokojenosti, z malých i velkých zázraků prožitých dnů.

Shromažďujete tuhle úrodu také pečlivě a s láskou, jako tu vypěstovanou v truhlíku nebo na záhoncích? Mnozí mají zato, že jestliže se úrody nemohou dotknout, podržet ji v ruce, sníst ji nebo se jí pochlubit, vlastně ani tak moc neplatí… Materiální úrodu sklízíme, ale citovou, morální, intelektuální a duchovní – na tu zapomínáme. A to je velmi nebezpečná chyba.

Jak a proč sklízet úrodu malých každodenních zázraků?

Za prvé, když sklízíme malé zázraky, cítíme a uvědomujeme si, že náš život není prázdný, že má smysl, že je naplněn událostmi, dojmy, pocity, hezkými zážitky, vědomím, nadějemi, sny i dobrodružstvím.

Za druhé, taková sklizeň působí jako zásoba radostných vitamínů; upevňujeme svou tělesnou i duševní imunitu, když myslíme na malé zázraky.

Za třetí, rozvíjíme své umění pozorovat sami sebe, zkoumat svá přání a snahy, učíme se snít a vnímat, co z našich přání se stává skutečností.

Za čtvrté, když v životě narazíme na zkoušku, která nás zbaví veškeré opory, když nevíme, co si počít, jak žít, vracíme se a znovu si čteme v úrodě svých malých zázraků. Můžeme se o ně v těžké chvíli opřít, připomenout si díky nim jak a proč dále žít a najít síly, abychom ve zkoušce obstáli.


Jak tedy sklízet tyhle malé každodenní zázraky, které jsou nám tolik prospěšné?

Opatřte si nějaký příjemný notes. Pěkný, s ozdobnými stránkami, nebo naopak docela strohý. Podle svého vkusu. Měl by se vám líbit. Pak si vyberte propisku odstínu, který se vám zamlouvá, s náplní vám sympatické barvy. Uvelebte se na gauči, u stolu, v křesle, na podlaze nebo v posteli, kdekoli. Hlavně abyste se cítili pohodlně.

Zapište všechny malé i větší radosti, na které si jen vzpomenete. Musí to být vaše záležitosti, vaše úspěchy. A také pocity radosti, klidu, spokojenosti. Chvíle, kdy jste se smáli z plna hrdla nebo se jen tak usmívali. Okamžiky, kdy se vám svět náhle ukázal z nečekané stránky, až jste se upřímně podivili. Hodiny úvah, díky kterým jste došli k pro sebe nečekaným závěrům. Chvilky odpuštění, kdy jste s lehkým srdcem druhému odpustili jeho provinění nebo kdy jste odpustili sami sobě. Vteřiny, kdy jste si řekli: Ano, já jsem takový, jaký jsem, a on je zase takový, jaký je on. Dni lásky, kdy její energie nabíjela každou částici vašeho těla. To všechno jsou minuty vaší drahocenné úrody prostých každodenních zázraků.

Mám několik nejdůležitějších a nejmilovanějších prostých zázraků, kterých se dotýkám každý den. Přípravu snídaně s ranním šálkem kávy a náladovou hudbou, obraz purpurových pivoní, který mám pověšen tak, aby byl tím prvním, co vidím po probuzení a malý rituál, kdy během dne dovolím svému tělu, aby se deset minut pohybovalo, jak si samo žádá. Tenhle malý zázrak je můstkem k zázraku většímu – k porozumění vlastnímu tělu a životu v harmonii s ním.

Které každodenní prosté zázraky máte rádi vy?

Kateřina Žarková

=========
Zázraky nejsou kouzelná hůlka
Zázraky existují

Více pro dobrou náladu: