Jak žít, je-li vám 20, 30, 40 a 50 let

20-30-40-50

S nadhledem podávaný návod na život amerického finančníka a autora mnoha bestsellerů Jamese Altuchera (nar. 1968) vás přinejmenším pobaví. Stručně popisuje těžkosti dospělého a zralého života a také způsob, jak s nimi co nejlépe naložit.

Když je vám 20

Dvacet let, to je prostě noční můra.

Podle všeho by vám svět měl dělat samou radost. Právě jste vylezli z klece. Pryč je rodičovská péče a nabádání učitelů. Konečně se můžete svléct před někým jiným (samozřejmě, pokud s tím souhlasí). Můžete si najít práci.

Můžete si splnit své sny.

Jenomže nic z toho se neděje. Čistě proto, že ve dvaceti člověk nic pořádně neumí.

Univerzitní studium se nezdá zas tak moc užitečné. Za těch pár let jste nijak moc praktických dovedností nezískali. A pochyby se vkrádají: bylo vůbec třeba usilovat o vyšší vzdělání?

Navíc ve dvaceti strašlivě spěcháme. Co možná nejdříve se chceme „stát úspěšnými“ a najít „práci na celý život“.

Někdo vám určitě bude tvrdit: «Čas jsou peníze». Z čehož plyne, že každá možnost, kterou snad propasete, je nějakou ztrátou. Ale doopravdy to tak není. Pokud se budete pokoušet spočítat ony báječné peníze, které jste ztratili svými nerealizovanými šancemi, ocitnete se leda ve slepé uličce.


Protože čas nejsou peníze. Peníze se samozřejmě dají ztratit, dají se ale také vydělat. Zato čas si žádným způsobem vydělat nemůžeme. Peníze jsou prostředek k nákupu nějakého jídla a čas – čas je všechno ostatní.

Ve dvaceti ničemu nerozumíte a nic neumíte. Nejsmutnější na tom je, že o tom ani nevíte. Protože ve dvaceti jsme ještě hloupí.

Ale to je normální. Ve dvaceti si obvykle volíme nějakého koníčka nebo práci, začínáme něco dělat každý den a doufáme, že dříve nebo později v tom vynikneme.

Já sám jsem psal, zabýval jsem se programováním a když mi to bylo dovoleno, svlékal jsem se před někým jiným. Ani v jedné z těch věcí jsem nebyl dobrý. Ale přece jen jsem se něčemu naučil, protože jsem to dělal stále, i když naslepo.

Krátce řečeno

1. Vyberte si tři až pět činností a dělejte je znovu a znovu. Volte jen takové aktivity, kterým se opravdu chcete věnovat, které vás baví.

2. Na nic nečekejte. Prostě dělejte, dělejte a dělejte.

Když je vám 30

Třicet let – naprostá hrůza.

Ve dvaceti jste platili za vzdělání. A stejné peníze teď vydáte za bydlení. Kdosi řekl, že byt je třeba koupit zcela určitě. Je to skvělá investice. Dávno byl čas „zapustit kořeny“.

Jenom bůhví proč nikdo neřekl, že hypotéka člověka žene do depresí, připoutá ho na jedno místo a sežere mu všechny peníze.

Ve třiceti vám strašně leze na nervy dělat den po dni to samé.

Když mi bylo třicet, naučil jsem se prohrávat.

Ve dvaceti jsem prohrát zkrátka nemohl. Všichni kolem mě byli „tupí“ a já neměl sílu to s nimi znovu a znovu zkoušet.

Ale ve třiceti jsem pochopil, že jsem lidi kolem sebe podceňoval. Došlo mi, že lidi kolem jsou stejně dobří, jako já sám.

Ve třiceti jsem také pochopil, že najít jedinou „činnost na celý život“ prostě nejde. Musíte se hnát za několika cíli najednou. Musíte dělat to, co potěší nejen vás, ale také lidi kolem.

Pokud se stýkáte s dobrými lidmi a děláte věci, které za to stojí, pak vám dřív nebo později něco vyjde. A když budete mít štěstí, vyjde vám ještě něco dalšího.

Když je vám 40

Nic horšího než čtyřicítka se snad vymyslet nedá. Hrůza a děs.

Za prvé, už nesmíte jíst. A taky si nesmíte dělat starosti.

Jídlo+Stres= Stárnutí

Jíst samozřejmě potřebujete. Ovšem pouze polovinu obvyklé porce. Starosti taky budete mít. Ale musíte stresové situace ignorovat, jinak umřete.

Méně jíst se dá lépe, pokud člověk dělá něco rád. Pak nemusí ani zajídat stres.

Méně starostí si také budeme dělat, když se nebudeme obklopovat hromadou nepotřebných věcí.

Ve dvaceti, třiceti i čtyřiceti jsem ve vztazích dělal samé hlouposti. V rodině, ve styku s ostatními, v tom, jak jsem si počínal v byznysu, zkrátka prakticky ve všem. Ale teď už je mi všechno jedno. Uvědomovat si své chyby je lepší, než se kvůli nim nervovat..


Krátce řečeno

1. Ve dvaceti se vám zdá, že víte, co děláte.

2. Ve třiceti uděláte všechno, jen abyste vydělali víc peněz.

3. Ve čtyřiceti děláte to, co se vám líbí.

Abyste našli to, co se vám líbí, vraťte se v myšlenkách k sobě dvacetiletému. Vzpomeňte si, co jste mívali rádi a dělejte to. Jen nezvyšujte své očekávání.

Když je vám 50

Jedna žena přivedla ke Gándímu svého syna a řekla: „Prosím tě, Gándí, řekni mu, aby přestal jíst sladkosti“.

Gándí řekl: «Přijďte znovu za dva týdny».

Žena se synem se tedy vydali na cestu domů, což bylo opravdu hodně, hodně daleko. Stovky kilometrů. Za dva týdny se vrátili.

A Gándí řekl ženinu synovi: «Přestaň jíst sladkosti».

Žena se ptala: «Proč jsi nás, Gándí, nutil jet stovky kilometrů domů a pak zase nazpět? Proč jsi tohle nemohl mému synovi říct hned první den?»

Gándí odpověděl: «Než jsem tvému synovi mohl říci, aby přestal jíst sladkosti, musel jsem je nejprve přestat jíst sám.»

=========
Začít znovu, bez ohledu na věk
Probuďte v sobě slunce

Více pro dobrou náladu: