Jak mít štěstí. 18 bodů k zamyšlení.

jak-mit-stesti

Určitě nejsme obklopeni samými šťastlivci, přesto však se najdou. Občas závidíme někomu, komu se jde životem snadno a nenaráží na žádné zvláštní těžkosti. Dřív pro podobné jevy existovalo jasné vysvětlení: kdo měl štěstí, byl čaroděj, kdo měl smůlu, byl prokletý.

Pozitivní psychologie nám ukazuje, že překážky bývají často založeny v rodičovských chybách. To znamená, že šťastnou náhodu k sobě přece jen můžeme přitáhnout. Přinášíme vám 18 bodů k zamyšlení, které vám mohou pomoci k životu naplněnému šťastnými okamžiky.

  1. Jak přijímáme dary osudu

Šťastlivec bezvýhradně věří, že se mu daří a dařit bude. Nikdy nemine šťastnou souhru náhod. Triviální příklad: smolař, který na ulici potká nějakou hvězdu, se nikdy neodváží požádat o společné selfíčko, protože se obává odmítnutí. Šťastlivec nezaváhá ani vteřinu. A tak je tomu všude, kde je potřebná minimální aktivita k získání něčeho, o co usilujeme (bydlení s nízkým nájmem, výhodné nákupy ve slevách, vysněná práce).

  1. Čemu se v myšlenkách věnujeme

Důležité je, zda máme příležitost postřehnout šťastnou náhodu, zda jsme ve správný čas na správném místě. Kdo je věčně ponořen do chmurných úvah o svých problémech, těžko postřehne něco nečekaného, co mu může změnit život. Obavy omezují vstřícnost a pozornost.

  1. Umíme být v pohodě

Člověk pronásledovaný totální smůlou se stejně totálně snaží mít všechno pod kontrolou. A pravidelně zjišťuje, že to není možné, ačkoli na to vynakládá nemálo sil. Šťastlivec naopak ví, že nejlepší způsob řešení zašmodrchané situace často spočívá v tom, že nad ní mávne rukou. Život je v ustavičném pohybu a všechno se může zvrtnout na správnou stranu, zatímco vy v pohodě popíjíte kávu.

  1. Všímáme si svých kladů

Úspěch je subjektivní pojem. Na první pohled by se mohlo zdát, že šťastlivci nic zvláštního nepodnikají, ale také oni se musejí starat o bydlení, o jídlo, mají zodpovědnost a bývají unaveni. Jenomže se daleko spíš dokážou pochválit za každé minimální úsilí a nenadávají si za nedodělky. Výsledek je jedna věc, ale v každém případě je dobře si říct, že jste hlavička. Život hned dostane veselejší barvy.

  1. Využíváme svých silných stránek

Než budete vylamovat dveře, podívejte se, jestli někde není otevřená ventilačka. Někdo věci zvládá rozumem, jiný šarmem a jiný si zkrátka vybere jinou soutěž. Šťastlivci upřednostňují snadnou cestu a v klidu dokážou odmítnout zúčastnit se soutěže, je-li jim zřejmé, že nemají zas tak velkou šanci. Všechny ceny člověk nezíská, ale v čem se cítíte být na koni, tam je to snadné.

  1. Umíme vycítit správnou chvíli

Stojí za to si na něco počkat, pokud to za čekání opravdu stojí. Místo abyste se prodírali na přední pozici do zcela vyčerpávajícího boje, analyzujte situaci a zvolte si vhodnou chvíli. Nesdělujte šéfovi špatné zprávy hned poté, co se vrátil z mnohahodinového jednání o nové smlouvě. O jeden průšvih budete mít v životě míň.

  1. V jakém rámci žijeme

«Na tomhle trhu moc nezískáme»,«Ten je moc hezký na to, abych se mu líbila zrovna já», «Na takový úkol mám málo zkušeností». Tak usuzují smolaři. Načež zjišťují, že někdo vydělává daleko víc, setkává se s někým „mnohem hezčím“, za chodu získává zkušenosti při řešení náročných úkolů. Šťastlivec nevychází ze svých limitů, ale ze svých přání. Jestli to vyjde nebo ne, ukáže teprve praxe.

  1. Jak nás podráží sebevědomí

Ve vnímání sebe sama je smolař statický. „Jsem nesmělý“, „Byl jsem vychován k pracovitosti“. Šťastlivec je si vědom, že i mistr tesař se utne, vcelku však je přesvědčen, že má ty nejlepší vlastnosti. Díky tomu může být chvíli lakomcem, flákačem nebo dělat hloupého. Malé chybičky si lehce odpouští, protože ví, že je nemá navždy.

  1. Podřizujeme se štěstí

Obrovské množství kladných emocí smolaře mine jenom proto, že se neumí radovat. Štěstí mu není příliš srozumitelné, je pro něj jednodušší na ně rezignovat a čekat na nějaký galaktický úspěch. Úspěchu je třeba si vážit i v maličkostech, proto šťastlivec bude nadšený i nad tím, jak mu vyšlo počasí. Odevzdané spoléhání na prozřetelnost a absence jakékoli aktivity jsou vrozené spíše těm, komu se nedaří, než miláčkům osudu.

  1. Věříme na skutečně šťastnou náhodu

Skutečně je třeba vysvětlovat všechno racionálně? Shody náhod se přeci dějí, i když jsme si je nepokusili ani jednou jedinkrát představit. A věda a technika nás nejednou mohou zavést do slepé uličky. Všechny nejmodernější vynálezy mohou selhat. Šťastlivci nehledají příčiny a neusilují o analýzu. Prostě si užívají toho, co se děje, mají-li k tomu možnost a důvod.

  1. Slyšíme vlastní impulsy

Domov-práce-kamarádi-odpočinek – to je klasické schéma. I radosti se stávají zvykem. Smolař se drží komfortní zóny, protože nechce přijít alespoň o to, co má. Šťastlivec důvěřuje svému vnitřnímu hlasu a spíš se pustí do něčeho nového, když to staré už se přežilo. Vymění výhodně byt, najde nový vztah a nečekaně zbohatne na pěstování zelí. Prostě proto, že se mu chtělo.

  1. Pracujeme s nezdary

Hledat v mínusech plusy je neužitečné, žádné v nich nejsou. A navíc, čím hlouběji se noříme do něčeho záporného, tím ostřeji to pociťujeme. Plusy existují někde jinde a abychom je našli, musíme mínusy odsunout pěkně daleko stranou. Šťastlivec se zaměří na oblasti, kde se všechno daří, právě k nim tíhne celou duší. Tam nabírá síly k řešení toho ostatního.

  1. Nečiníme odpovědným osud

Důležitou vlastností šťastlivců je nezávislost. Ti, komu se nedaří, často doplatí na své přesvědčení, že všechno je v rukou osudu. Efekt to může mít různý. Buď složí ruce do klína nebo vůbec přestanou vnímat realitu, případně uvíznou v jakémsi věčném pasivním očekávání úspěchu. Pro úspěšného člověka není úspěch něčím, na co sází, je to jen pozadí, na kterém jedná.

  1. Máme kolem sebe příznaky smůly

Kdo věří ve svou neúspěšnost, smíří se odevzdaně se špatným jednáním vůči sobě. S nevýhodnými podmínkami, s urážkami. Zatímco šťastlivec něco takového vůbec ani nenechá přiblížit ke své šťastné auře. Maximálně se snad podiví – co se děje? – a jde dál.

  1. Žijeme v souladu se sebou

Psychologické teorie předpokládají, že podvědomí světa a člověka jsou neoddělitelně propojeny. Jdeme-li sami proti sobě, děláme, co si nepřejeme a stále se svým vnitřním světem bojujeme, odrazí se tento boj nevyhnutelně také na vnějších okolnostech. Bude-li vaše duše žádat pokoj a odpočinek, začne se vám opravdu katastroficky nedařit při pracovních pohovorech, i kdybyste měli kdovíjakou kvalifikaci a zkušenosti.

  1. Jak se díváme na život

Šťastná náhoda je pružný pojem. Pro opravdového šťastlivce může být šťastnou shodou okolností i autobus, který přijel po dlouhém čekání. Smolař řekne, že měl smůlu a musel dlouho mrznout, než se vůbec dostal domů. Realismus spočívá v obyčejnosti té věci a v tom, že přihodit se může komukoli. Udělat ze sebe šťastlivce je snadné. Stačí si uvědomit, že sklenice není napůl prázdná, ale plná.

  1. Jsme ochotni riskovat

Toho, kdo má smůlu, může vyděsit už sama možnost rizika a životní změny. Pro šťastlivce půjde pouze o jednání, u nějž výsledek není zaručen. Ve skutečnosti ani jeden z nich nemá žádnou záruku, jenomže ten první zbavuje sám sebe i potenciálního úspěchu, zatímco druhý má šanci. Při optimistickém přístupu bývá šancí na dobrý výsledek dostatek.

  1. Nebojíme se „postavení“ šťastlivce

Je to podivné, ale je to fakt. Mnoho lidí se nevzdá i toho nejmizernějšího osudu prostě proto, že být šťastlivcem se bojí, je to pro ně nezvyklé a v něčem jaksi naivní.Přesvědčení, že seriózní dospělí lidé zkrátka problémy mít musejí, vede nepozorovaně k tomu, že budou vznikat tak nějak samy od sebe. Lidé úspěšní těmto zarputilým smolařům připadají povrchní a nezralí jako malé děti. A to už je přímá cesta k považování šťastné náhody a úspěchu za pohádky a pusté výmysly.

=========
Nic není náhoda
Život žádný smysl nemá. Právě to je jeho nejvyšší smysl a hodnota.

Více pro dobrou náladu: