Co říkají rodiče a co slyší jejich děti

rikaji-rodice

Když rodiče mluví k dítěti, často se nezamýšlejí nad tím, co jejich zlatíčko vlastně od nich slyší. Obyčejné starostlivé maminčiny věty typu „Nesahej na cizí psy“ nebo „Nechoď tam“ mohou pro dítě znít takto: „Celý svět je nebezpečný“.

Jak tedy předat dítěti informaci tak, aby nás pochopilo správně?

Říkáme:
«Pozor, nespadni!»/ «Nesahej na toho psa, nebo tě kousne!»

Dítě slyší:
«Svět je nebezpečný, nejlíp je vůbec nic nedělat».

Řekněte to jinak:
«Buď opatrný»/ «Dej na sebe pozor»/ «Dávej pozor»

***

Říkáme:
«Pojď rychleji!»/ «Pospěš si!»/ «Buď zticha!»/ «Stůj!»/ «Odpověz!»

Dítě slyší:
«Ty nejsi důležitý. T vá přání musejí ustoupit těm mým».

Řekněte raději:
«Mám deset minut. Kolik potřebuješ času?» (Zkuste se domluvit).

***


Říkáme:
«Nefňukej!»/ «Nekřič!»/ «Nesměj se!»/ «Nebreč!»

Dítě slyší:
«Nevyjadřuj své emoce!»

Řekněte to jinak:
«Jsi asi unavený, co?»/ «Polekal ses?» (Snažte se porozumět dětským pocitům).

***

Říkáme:
«Kolikrát to mám opakovat?!»

Dítě slyší:
«Jsi hlupák, jsi k ničemu!»

Řekněte to jinak:
«Zkus to ještě, určitě se ti to povede. Jestli chceš, pomůžu ti».

***

Říkáme:
«Kluci nepláčou (nebojí se).»/ «Holčičky musejí poslouchat.»

Dítě slyší:
«Muž nemá právo na city.»/ «Žena je vždycky oběť.»

Zkuste raději:
«Naštvalo tě to?»/ «Rozzlobila ses, viď.»/ «To by naštvalo/rozzlobilo každého. Máš na to právo.»

***


Říkáme:
«Že se nestydíš!»

Dítě slyší:
«Nejsi hodný, něco je s tebou špatně.»

Řekněte to jinak:
«Každý dělá chyby. Chyba je krok dopředu k umění a znalostem. Příště už se nespleteš.“

***

Říkáme:
«Podívej, jak pěkně to dělá a ty…?»

Dítě slyší:
«Jsi horší než jiní.»

Řekněte raději:
«Mám tě ráda takového, jaký jsi!»

=========
Děti, které zevnitř září
Jednoduchý způsob, jak naučit dítě neskákat do řeči

Více pro dobrou náladu: