Když rodiče mluví k dítěti, často se nezamýšlejí nad tím, co jejich zlatíčko vlastně od nich slyší. Obyčejné starostlivé maminčiny věty typu „Nesahej na cizí psy“ nebo „Nechoď tam“ mohou pro dítě znít takto: „Celý svět je nebezpečný“.
Jak tedy předat dítěti informaci tak, aby nás pochopilo správně?
Říkáme:
«Pozor, nespadni!»/ «Nesahej na toho psa, nebo tě kousne!»
Dítě slyší:
«Svět je nebezpečný, nejlíp je vůbec nic nedělat».
Řekněte to jinak:
«Buď opatrný»/ «Dej na sebe pozor»/ «Dávej pozor»
***
Říkáme:
«Pojď rychleji!»/ «Pospěš si!»/ «Buď zticha!»/ «Stůj!»/ «Odpověz!»
Dítě slyší:
«Ty nejsi důležitý. T vá přání musejí ustoupit těm mým».
Řekněte raději:
«Mám deset minut. Kolik potřebuješ času?» (Zkuste se domluvit).
***
Říkáme:
«Nefňukej!»/ «Nekřič!»/ «Nesměj se!»/ «Nebreč!»
Dítě slyší:
«Nevyjadřuj své emoce!»
Řekněte to jinak:
«Jsi asi unavený, co?»/ «Polekal ses?» (Snažte se porozumět dětským pocitům).
***
Říkáme:
«Kolikrát to mám opakovat?!»
Dítě slyší:
«Jsi hlupák, jsi k ničemu!»
Řekněte to jinak:
«Zkus to ještě, určitě se ti to povede. Jestli chceš, pomůžu ti».
***
Říkáme:
«Kluci nepláčou (nebojí se).»/ «Holčičky musejí poslouchat.»
Dítě slyší:
«Muž nemá právo na city.»/ «Žena je vždycky oběť.»
Zkuste raději:
«Naštvalo tě to?»/ «Rozzlobila ses, viď.»/ «To by naštvalo/rozzlobilo každého. Máš na to právo.»
***
Říkáme:
«Že se nestydíš!»
Dítě slyší:
«Nejsi hodný, něco je s tebou špatně.»
Řekněte to jinak:
«Každý dělá chyby. Chyba je krok dopředu k umění a znalostem. Příště už se nespleteš.“
***
Říkáme:
«Podívej, jak pěkně to dělá a ty…?»
Dítě slyší:
«Jsi horší než jiní.»
Řekněte raději:
«Mám tě ráda takového, jaký jsi!»
Děti, které zevnitř září
Jednoduchý způsob, jak naučit dítě neskákat do řeči
